Zlato i stříbro se ve čtvrtek znovu dostaly do centra pozornosti globálních trhů poté, co americký Fed provedl očekávané snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Reakce investorů ukázala, jak silně jsou drahé kovy propojené s výhledem měnové politiky. Zlato posílilo o 0,4 % na úroveň kolem 4 241 USD za unci u newyorských futures, zatímco spotová cena se posunula o půl procenta výše k hranici 4 338 USD. Stříbro však přitáhlo ještě více pozornosti – futures narostly o 2,2 % poté, co dosáhly historického maxima 63,25 USD za unci.
Tento nárůst ukazuje, že investoři opět upřednostňují aktiva citlivá na pokles úrokových sazeb. Fed sice odmítl poskytnout jasný signál, jak agresivní bude série snížení sazeb v roce 2026, nicméně trh si z tiskové konference odnesl jedno klíčové sdělení: měnová politika bude uvolňována pomaleji, ale stabilně. Tím se prodlužuje období nízkých reálných výnosů a zvyšuje atraktivita kovů, které nesou nulový úrok, ale poskytují dlouhodobé zajištění proti nejistotě a erozi kupní síly.
Právě nízké reálné výnosy jsou jedním z nejsilnějších motorů růstu zlata. Výnosy amerických státních dluhopisů se drží hluboko pod letošními maximy a investoři již nevidí takovou výhodu v carry trades, které byly pevnou součástí strategie pro období vyšších sazeb. Fed navíc potvrdil pomalejší cyklus uvolňování, což investory vedlo k obratu zpět ke kovům. Tato dynamika odstraňuje část tlaku, který by jinak přicházel v období konsolidace po změnách sazeb.
K víceletému růstovému trendu přispívají také centrální banky, které v posledních letech masivně nakupují fyzické zlato. Tyto nákupy jsou motivovány snahou diverzifikovat rezervy směrem od amerického dolaru. Toto strukturální chování přetrvává bez ohledu na tržní cykly a poskytuje zlatu dlouhodobou stabilitu. K tomu se přidává i stabilizace toků do ETF, které v předchozích měsících zaznamenávaly výraznou volatilitu. Každé další snížení sazeb přitom zvyšuje relativní atraktivitu bezúročných kovů vůči úročeným aktivům.
Výsledkem je, že zlato směřuje k nejlepšímu ročnímu výkonu od roku 1979 a stříbro se letos dokonce zdvojnásobilo. U stříbra navíc hraje roli nejen investiční poptávka, ale i silné průmyslové využití, zejména v solárních panelech, energetických technologiích a moderní elektronice. Nedostatek nabídky v kombinaci s rostoucím zajištěním průmyslu dále zvyšuje jeho volatilitu i růstový potenciál.
Aktivita na trzích se soustřeďuje především na drahé kovy, zatímco širší komoditní segment zůstává bez výrazných změn. Zlato se drží nad zásadní technickou hranicí 4 200 USD, která je pozorně sledována momentum tradery. Stříbro reaguje na události agresivněji, což je v souladu s jeho historickým chováním – jde o kov s vyšším beta koeficientem vůči zlatu.
Důležité je také to, co se neděje: absence geopolitických šoků na energetických trzích drží inflační očekávání stabilní. Aktuální růst drahých kovů je tak spíše odrazem výhledu sazeb než reakcí na krizi. Tento posun zvyšuje důvěru investorů, že současné cenové úrovně nejsou výsledkem přehnané spekulace, ale reflektují fundamentální změny v měnových podmínkách.
Pozornost investorů se nyní obrací k nadcházejícím makroekonomickým údajům z USA – konkrétně k reportu zaměstnanosti mimo zemědělství a k inflaci CPI. Ty budou zásadní pro to, zda trh začne započítávat další snížení sazeb již v prvním čtvrtletí. Slabé údaje by podpořily současný růst zlata i stříbra, zatímco silnější zaměstnanost nebo vyšší inflace by mohly zvýšit výnosy krátkodobých dluhopisů, a tím krátkodobě stlačit ceny kovů dolů.
Základní scénář však počítá s tím, že trhy budou pokračovat v obousměrné volatilitě okolo současných úrovní. Největším rizikem pro drahé kovy je případný opětovný růst reálných výnosů – ať už v důsledku zrychlení inflace, nebo opatrnější rétoriky Fedu.
