Cena zlata ve čtvrtek pokračovala ve svém růstu, protože investoři hledají bezpečná aktiva v době, kdy se světové trhy otřásají pod tlakem geopolitického napětí a nejisté obchodní politiky Spojených států. Druhý den v řadě tak drahý kov zpevnil, a to až o 0,6 % na přibližně 3 373 USD za unci, přičemž navázal na 1% zisk z předchozího dne. Důvody tohoto růstu jsou dvojí: na jedné straně obavy z eskalace situace na Blízkém východě, na straně druhé vyjádření prezidenta Donalda Trumpa ohledně plánovaných celních sazeb a obchodních kroků vůči globálním partnerům.
Napětí na Blízkém východě se zintenzivnilo poté, co Írán pohrozil útokem na americké základny, pokud selžou nadcházející rozhovory o jeho jaderném programu. Spojené státy v reakci na tuto hrozbu nařídily některým zaměstnancům ambasády v Bagdádu opustit oblast a zároveň umožnily rodinným příslušníkům amerických vojáků opustit další části regionu. Tento krok okamžitě vyvolal silnější poptávku po bezpečných aktivech, mezi něž zlato tradičně patří.
Zlato má historickou pověst bezpečného útočiště, a to zejména v obdobích politické nejistoty nebo finanční nestability. Letos je tato role ještě výraznější, neboť trhy čelí celé řadě rizik – od zhoršujících se mezinárodních vztahů až po hrozbu obchodních válek. Právě Trumpovy výroky z posledních dnů naznačují, že by se v příštích dvou týdnech mohla znovu rozhořet celní ofenzíva. Prezident totiž uvedl, že má v plánu odeslat dopisy obchodním partnerům, ve kterých oznámí jednostranné zavedení cel, a to ještě před klíčovým datem 9. července. V ten den mají vstoupit v platnost zvýšené celní sazby na dovoz z desítek světových ekonomik.
Trump zároveň potvrdil, že Spojené státy a Čína dosáhly nové obchodní dohody, která však – na rozdíl od očekávání – nezahrnuje snížení cel, ale spíše jejich zachování na stávající úrovni. To přispívá k pokračující nejistotě, protože investoři doufali v širší deeskalaci mezi oběma největšími světovými ekonomikami. Tato dohoda se tak nejeví jako krok směrem k uvolnění napětí, ale spíše jako dočasné příměří, které nechává prostor k dalším obchodním střetům.
Růst ceny zlata je podpořen i slabším americkým dolarem, který ztratil 0,4 % podle Bloomberg Dollar Spot Indexu. Ačkoli se tento index ve čtvrtek stabilizoval, oslabení dolaru obvykle zlevňuje zlato pro držitele jiných měn, což podporuje jeho globální poptávku. Spotová cena zlata se tak v 7:59 singapurského času vyšplhala o 0,3 % na 3 364,43 USD za unci. Spolu se zlatem rostly také ceny dalších drahých kovů, jako je stříbro, platina a palladium.
Zlato si letos vede mimořádně dobře – jeho cena od začátku roku vzrostla o 28 %, a to zejména díky kombinaci zvýšené poptávky ze strany centrálních bank, obav z inflace, geopolitických rizik a pokračujícího znehodnocování některých měn. Dubnové historické maximum ceny zlata navíc ukazuje, že drahý kov zůstává pro mnoho investorů klíčovým nástrojem ochrany kapitálu.
Na pozadí tohoto růstu zůstává otázka, zda bude současný vývoj trvalejší. Analytici upozorňují, že jakékoli snížení napětí – například pokrok v jednáních s Íránem nebo změna v americkém celním přístupu – může vést k krátkodobé korekci ceny zlata. Na druhou stranu přetrvávající nejistota, možné konflikty a rostoucí nedůvěra v měnovou stabilitu nadále podporují nákupní náladu investorů.
Zlato se tak opět dostává do středu zájmu nejen spekulantů, ale i dlouhodobých investorů, kteří hledají stabilitu v časech turbulence. Pokud se napětí na Blízkém východě nezmírní a Trump bude pokračovat v prosazování tvrdé obchodní linie, lze očekávat, že cena zlata může v nejbližších týdnech otestovat nová maxima.
