Cena zlata pokračovala v klesajícím trendu a ve středu zaznamenala už čtvrtý pokles v řadě. Tento vývoj souvisí především se slábnoucími očekáváními, že americký Federální rezervní systém sníží úrokové sazby ještě letos v prosinci. Zlato, které tradičně těží z prostředí nízkých úrokových sazeb a slabšího dolaru, se tak ocitá pod tlakem změny investorského sentimentu i nových signálů z americké ekonomiky.
Hranice 4 000 USD za unci byla krátce prolomena směrem dolů, což jen podtrhuje aktuální nejistotu na trhu s drahými kovy. Přestože zlato později část ztrát umazalo, nedokázalo zastavit svůj vícedenní pokles. Investoři se nacházejí v období, kdy trhy čekají na důležitá makrodata ze Spojených států – konkrétně na zprávu o zaměstnanosti, která bude zveřejněna po šestitýdenním uzavření amerických vládních úřadů.
Napětí zvýšila i série komentářů představitelů Fedu. Ačkoli guvernér Christopher Waller hovořil o možnosti snížení sazeb, řada dalších činitelů vyslala jestřábí signály, které trh vnímá jako varování, že brzké uvolnění měnové politiky není zdaleka jisté. Dolar si svou sílu udržel a výnosy amerických státních dluhopisů se drží poblíž vyšších úrovní – další faktor, který působí proti růstu cen drahých kovů.
Podle úrokových swapů nyní trh oceňuje pravděpodobnost prosincového snížení sazeb na méně než 50 %, zatímco ještě před necelým měsícem byla očekávání mnohem optimističtější. Investoři tehdy počítali s téměř jistým snížením o čtvrt procentního bodu. Tento posun znamená zhoršení výhledu pro zlato, které nenese úrok a stává se méně atraktivním v době, kdy výnosy z alternativních investic rostou.
Pozornost se proto nyní upírá ke čtvrteční zprávě o zaměstnanosti za září. Ta má ukázat, jak si americká ekonomika vede po období nucené administrativní pauzy. Ačkoli data budou do jisté míry zkreslená a méně aktuální, trhy je vnímají jako důležitý signál pro další měnově-politické rozhodování. Pokud by se ukázalo, že trh práce je nadále silný, může to ještě více posílit jestřábí pozici Fedu a dále oslabit ceny zlata.
Navzdory současnému ochlazení však zlato zůstává jedním z nejvýkonnějších aktiv letošního roku. Od začátku roku posílilo o více než 50 % a stále míří k nejlepšímu ročnímu výsledku od roku 1979. Za mimořádným růstem stojí především zvýšená poptávka centrálních bank, rostoucí geopolitické napětí a obavy investorů z fiskální nejistoty v klíčových světových ekonomikách. Právě tyto faktory poslaly cenu zlata minulý měsíc až na nový rekord nad 4 380 USD za unci.
Analytici Goldman Sachs očekávají, že silná poptávka centrálních bank bude pokračovat i v následujících měsících. Podle jejich odhadů nakoupily centrální banky v září přibližně 64 tun zlata – více než trojnásobek objemu z předchozího měsíce. Výrazně aktivní byla opět Čína, která podle analytiků mohla přidat kolem 15 tun, ačkoli oficiálně nahlásila pouze 1,24 tuny. To vyvolává spekulace, že Peking nakupuje zlato i jinými kanály, aby diverzifikoval své rezervy mimo americký dolar.
Centrální banky podle Goldman Sachs pokračují v mnohaletém trendu přesunu části rezerv do zlata, aby snížily svou citlivost na geopolitická rizika, kurzové výkyvy a finanční nestabilitu. Tento strukturální posun představuje pro trh se zlatem významnou podporu, která může v budoucnu částečně kompenzovat i negativní vlivy vyšších sazeb.
Zlato však v posledních dnech ovlivňuje také politická nejistota v USA. Investoři sledují spor mezi guvernérkou Fedu Lisou Cookovou a administrativou prezidenta Donalda Trumpa, která se ji pokouší odvolat kvůli obviněním spojeným s hypotečním podvodem. Cooková obvinění odmítá a Nejvyšší soud USA se bude případem zabývat 21. ledna. I tyto právní turbulence přispívají k nervozitě na trzích, i když dopad na cenu zlata je zatím spíše nepřímý.
V odpoledním obchodování v Singapuru se zlato pohybovalo o 0,8 % níže, na 4 013,04 USD za unci. Stříbro, platina i palladium rovněž oslabily. Jak uvedl analytik Kaynat Chainwala, trh zůstává pod tlakem jestřábích komentářů Fedu a investoři nadále vyčkávají na blížící se data, která by mohla určit směr dalšího vývoje.
