Zvýšená volatilita spojená s umělou inteligencí a širšími výkyvy na trzích znovu otevírá otázku, zda by investoři neměli přehodnotit své portfolio. Podle stratégů UBS zůstává diverzifikace „nejrobustnější obranou“ proti nejistotám, které charakterizují současné komplexní tržní prostředí. Vývoj posledních týdnů ukazuje, že koncentrace rizika může být v období rychlých změn velmi nákladná.
Podle dat citovaných Deutsche Bank došlo během dvou týdnů k prudkým cenovým pohybům, které vedly k odhadovaným ztrátám tržní kapitalizace přesahujícím jeden bilion dolarů. Zatímco dřívější turbulence byly soustředěny především do technologického sektoru a komunikačních služeb, aktuální přecenění zasáhlo širší spektrum odvětví – od softwaru přes logistiku a pojišťovnictví až po komerční nemovitosti.
Takto široce rozprostřená volatilita podle UBS zvyšuje význam diverzifikace. Empirický výzkum napříč dekádami potvrzuje, že žádná jednotlivá třída aktiv nedokáže dlouhodobě překonávat ostatní ve všech fázích ekonomického cyklu. I když globální akciový index MSCI AC World zaznamenal tři po sobě jdoucí roky výnosů přesahujících 20 %, historicky jsou takové série spíše výjimkou než pravidlem.
Dlouhodobé statistiky ilustrují sílu akciového trhu, ale zároveň upozorňují na jeho kolísavost. Mezi lety 1926 a 2025 by jeden dolar investovaný do amerických akcií vzrostl přibližně na 21 000 dolarů. Stejný dolar investovaný do střednědobých amerických státních dluhopisů by dosáhl zhruba 110 dolarů a hotovost by vzrostla jen na 25 dolarů. Akcie tedy dlouhodobě dominují, avšak jejich cesta nebyla lineární.
Příkladem je období po ropné krizi v roce 1973, kdy index S&P 500 potřeboval více než šest let, aby se vrátil na předchozí maximum. Takové epizody ukazují, že investoři mohou čelit dlouhým obdobím stagnace či poklesu. Držení více tříd aktiv pomáhá zmírnit hloubku propadů a vyrovnat výnosový profil portfolia.
Klíčovým faktorem diverzifikace jsou korelace mezi jednotlivými aktivy. Historická data za posledních 15 let naznačují, že krátkodobé americké státní dluhopisy se splatností 1–5 let přinášely mírně kladné výnosy v obdobích, kdy mezinárodní akcie oslabovaly. To ukazuje, že kombinace akcií a dluhopisů může v určitých fázích trhu snížit volatilitu portfolia.
UBS však upozorňuje, že korelace nejsou stabilní. V různých ekonomických režimech se mohou výrazně měnit. Například v období prudkého růstu inflace mohou akcie i dluhopisy oslabovat současně, což oslabuje tradiční model 60/40. Diverzifikace proto vyžaduje pravidelné přehodnocování alokace a pochopení aktuálního makroekonomického prostředí.
Dalším aspektem je diverzifikace investičních přístupů. Systematické strategie založené na kvantitativních modelech mohou dynamicky upravovat alokaci aktiv podle měnících se podmínek. Tyto přístupy mohou pomoci omezit behaviorální chyby, které investoři často dělají v obdobích vysoké volatility, například panické výprodeje nebo nadměrné sázení na aktuální vítěze.
Je však důležité odlišit diverzifikaci od hedgingu. Diverzifikace rozkládá riziko mezi více aktiv, ale nezaručuje ochranu proti poklesu trhu. Skutečný hedging vyžaduje nástroje, které jsou navrženy tak, aby zhodnocovaly při poklesu referenčních aktiv. Trvalé negativní korelace mezi hlavními třídami aktiv jsou vzácné, a proto diverzifikace sama o sobě nepředstavuje plnohodnotné zajištění.
Pro investory to znamená, že otázka „zdvojnásobit diverzifikaci“ není jen o přidání dalšího fondu do portfolia. Jde o systematické řízení rizika, pravidelné vyvažování alokace a pochopení vzájemných vztahů mezi aktivy. V prostředí rychlého technologického vývoje a makroekonomických změn může být právě disciplinovaná diverzifikace klíčem k dlouhodobé stabilitě portfolia.
