Trh streamovacích služeb se po letech expanze a fragmentace viditelně posouvá do fáze konsolidace. To, co ještě nedávno vypadalo jako nekonečný souboj mnoha platforem o čas diváků, se začíná měnit v přeskupování sil, kde rozhoduje měřítko, katalog, značky a schopnost monetizovat obsah napříč kanály. Nejnovější drama kolem Warner Bros. Discovery (WBD) tuto změnu jen podtrhuje. I kdyby Netflix (NFLX) nakonec nezískal povolení k nákupu části Warneru, samotný průběh vyjednávání ukazuje, kdo udává tempo a kdo je nucen reagovat.
Podle textu Netflix na konci minulého týdne podal vítěznou nabídku na streamovací platformy a studio Warner Bros. Discovery, čímž v boji o ceněné značky HBO a HBO Max předčil Paramount Skydance (PSKY) i Comcast (CMCSA). Paramount se však nevzdal a v pondělí měl předložit lepší nabídku na celý Warner, včetně kabelových televizních aktiv. Podstatný argument zní: jeho dohoda by mohla být uzavřena dříve, protože by nebylo nutné čekat na rozdělení Warneru oznámené v červnu.
Do hry okamžitě vstoupil regulatorní rozměr. Objevují se obavy z narušení hospodářské soutěže a oba uchazeči tvrdí, že jejich plán představuje nižší riziko vzniku monopolu, který by potlačoval konkurenci. Nelze vyloučit ani scénář, že ministerstvo spravedlnosti nebude považovat žádnou z variant za přijatelnou. Pro investory Netflixu ale v této chvíli není klíčová jen otázka „vyhraje či nevyhraje“. Důležitější je, co celé dění vypovídá o jeho pozici.
Co říká ocenění a struktura nabídek o trhu
Nabídka Netflixu oceňuje streamovací podnikání a studio Warner Bros. Discovery na 72 miliard dolarů po započtení dluhu ve výši téměř 11 miliard dolarů. Text k tomu přidává konkrétní obrázek finanční výkonnosti aktiv, o která jde: studio Warner podle něj v současnosti přeměňuje roční tržby přibližně 12 miliard dolarů na EBITDA kolem 2 miliard dolarů, zatímco streamovací byznys v minulém fiskálním roce přeměnil tržby něco přes 10 miliard dolarů na provozní zisk 677 milionů dolarů. Součástí balíku by byla i klíčová duševní vlastnictví a značky, například Batman a Superman, Hra o trůny či Looney Tunes.
Z hlediska struktury nabídky je důležité, co v ní naopak nebylo. Netflix podle textu do nabídky nezahrnul televizní aktiva Warneru, jako jsou CNN, Animal Planet, TNT nebo Discovery. Přitom právě tato část loni vygenerovala tržby přes 20 miliard dolarů a EBITDA něco přes 8 miliard dolarů. Tím se Netflixova nabídka zásadně liší od přístupu Paramount Skydance, jehož nabídka ve výši 108,4 miliardy dolarů se týká celé společnosti Warner Bros. Discovery v její aktuální podobě.
Text nabízí i kontext velikosti a výkonnosti klíčových hráčů. Netflix v současné době přeměňuje roční tržby kolem 45 miliard dolarů na příjmy v řádu 11 miliard dolarů. Paramount ve svém posledním fiskálním roce dosáhl upravené EBITDA 9 miliard dolarů při tržbách 39,3 miliardy dolarů. Podstatný rozdíl přitom není jen ve velikosti, ale hlavně v trajektorii: podnikání Netflixu pokračuje v růstu, zatímco Paramount Skydance je podle textu v defenzivě.
Regulace a „pravděpodobnost 50/50“ není hlavní pointa
Z pohledu pravděpodobnosti uzavření dohody text uvádí, že šance, že Netflix nakonec získá streamovací aktiva a studio Warner Bros., jsou přibližně 50/50. Paramount má mít „jen o něco lepší“ šance. Přesto i pro Paramount je argument, že transakce by příliš neomezila konkurenci, označen jako nepříliš pevný, mimo jiné proto, že už nyní vlastní streamovací platformu s téměř 80 miliony předplatitelů (Paramount+), kabelové kanály Comedy Central, CMT a Nickelodeon a vysílací síť CBS.
Zde je klíčový posun v logice celého článku: pro současné i budoucí akcionáře Netflixu se otázka, zda mu někdy bude povoleno vlastnit jakoukoli část Warner Bros. Discovery, stává druhořadou. Ne proto, že by na Warneru nezáleželo, ale proto, že samotná situace už teď potvrzuje postavení Netflixu jako hráče, který je v centru konsolidace a svým jednáním nastavuje standardy pro celé odvětví.
Proč Netflix vyhrává i v případě, že Warner nezíská
Text otevřeně přiznává, že Netflix by Warner rád získal. Důvody jsou zřejmé: studio, oblíbené franšízy jako superhrdinové DC a Harry Potter a také většinu ze 128 milionů předplatitelů streamovacích služeb Warneru. Jenže i kdyby z toho nakonec nic nebylo, dosavadní vývoj podle článku vysílá několik optimistických signálů o síle Netflixu.
První signál je čistě vyjednávací a strategický: díky své velikosti je Netflix jménem, se kterým chtějí ostatní spolupracovat. Představenstvo Warneru se podle textu rozhodlo prodat Netflixu, a to i přes existenci konkurence, pravděpodobně proto, že Netflix je v pozici, kdy dokáže s prodávanými aktivy naložit nejlépe. Článek to staví na jednoduché, ale tvrdé logice: Netflix je největší streamovací platforma na světě a ke konci loňského roku měl více než 300 milionů platících zákazníků. V takovém prostředí platí, že je jednodušší zůstat největší, než se největším stát.
Druhý signál je psychologický a odvětvový: reakce Paramount Skydance působí jako obranný manévr, který má zabránit tomu, aby se Netflix ještě zvětšil. Text jde až k interpretaci, že Paramount ve skutečnosti nemusí chtít zhoršující se televizní podnik Warneru, ale byl by ochoten jej vzít na sebe, jen aby Netflix nezískal ani část Warneru. Tato logika potvrzuje, že Netflix je vnímán jako vedoucí síla a ostatní hráči k němu své kroky vztahují.
Třetí signál je o potenciálu růstu, pokud by dohoda prošla. Text naznačuje, že i když se objevuje kritika, samotné spojení by mohlo dát Netflixu možnost být silou na několika frontách. Jako protiváha zaznívá názor analytika Morningstar Matthewa Dolgina, že jakákoli realistická částka, kterou by Netflix zaplatil za akvizici streamovacího a studiového podnikání Warner Bros., by vedla ke zničení hodnoty, mimo jiné kvůli významnému překrývání zákaznické základny. Článek připouští, že tato námitka dává smysl.
Zároveň ale připomíná, že sloučení by nebylo jen o spojení předplatitelů. Kombinace by mohla vytvořit situaci, kdy by Warner fungoval také jako licenční a distribuční partner pro vlastní obsah Netflixu, který je dnes většinou distribuován skrze vlastní kanály Netflixu. Text k tomu dodává, že není tajemstvím, že Netflix se stále více zaměřuje na rozšíření svého dosahu mimo domácnosti zákazníků, včetně kina.
Na závěr článek vyzývá „zapomenout na čísla“ a podívat se na věc filozoficky. Odvětví streamingu se podle něj stejně konsoliduje, často z nutnosti. V takovém prostředí může být pro Netflix výhodnější změnu aktivně řídit a získávat aktiva s dlouhodobou hodnotou, než být pasivním hráčem, který nebude schopen koupit ani vybudovat nic, co stojí za to vlastnit. Doplňující pointa pak míří na důvěru v tým, který dané odvětví vybudoval a dnes v něm vede.
