Spojené státy zesílily ostrou rétoriku vůči Číně a chtějí, aby je Evropa následovala. Tento blok si však nemůže dovolit totéž.
Americká administrativa se na Čínu obzvláště soustředí, neboť krátce po nástupu prezidenta Joea Bidena do funkce se toto téma stalo dominantním prvkem mezinárodních diskusí.
V posledních měsících se komentáře a akce stupňují. Například americká ministryně obchodu Gina Raimondová ve středu prohlásila, že Peking se stává pro americké společnosti stále větší hrozbou.
Toto poselství bylo sdíleno a uznáno i v Evropě. Zprávy naznačovaly, že američtí představitelé řekli evropským protějškům, aby zvážili použití omezení kontroly vývozu do Číny. Americké ministerstvo obchodu nebylo při čtvrtečním kontaktu s televizí CNBC okamžitě k dispozici pro komentář. USA v říjnu zavedly omezení přístupu Číny k některým technologiím vyvinutým v USA.
Evropská unie však při různých příležitostech označila Čínu za „strategického soupeře“, avšak prosazuje jiný přístup než USA.
„EU se snaží vytyčit vlastní strategii vůči Číně, která by se lišila od strategie USA. Tato strategie se týká spíše „odrizikování“ vztahů než „odpojení“,“ uvedla ve čtvrtek pro CNBC Anna Rosenbergová, vedoucí oddělení geopolitiky ve společnosti Amundi Asset Management.
De-coupling označuje oddělení ekonomických vazeb mezi oběma velmocemi. Pro EU to však není v jejím zájmu.
Údaje evropského statistického úřadu ukázaly, že Čína byla v roce 2021 třetím největším odběratelem evropského zboží a nejdůležitějším trhem pro dovážené výrobky z EU. Význam Číny jako trhu pro Evropu nabývá na významu v době, kdy se její ekonomika potýká s problémy způsobenými ruskou invazí na Ukrajinu.
„Zatímco USA se snaží strhnout EU svým směrem, aby se od Číny distancovala, EU si chce hospodářské vazby s Čínou udržet. Tato touha je zvýrazněna hospodářskými důsledky války, která se v příštím roce výrazněji dotkne evropských ekonomik,“ uvedl Rosenberg.
Hosuk Lee-Makiyama, ředitel think tanku Evropské centrum pro mezinárodní politickou ekonomii, pro CNBC rovněž uvedl, že „v Číně je kvůli přísné politice Covid-19 hodně pozastavená poptávka“ a „Evropa nemá mnoho trhů“, se kterými by mohla obchodovat.
Dodal, že předseda Evropské rady Charles Michel navštívil Čínu ve čtvrtek pravděpodobně proto, aby se pokusil vyjednat, že bude „první ve frontě“, až Peking svá opatření Covid-19 dále zmírní.
Začátkem listopadu do Číny odcestoval také německý kancléř Olaf Scholz.
„Vidíme, že vztahy mezi EU a Čínou se v krátkodobém horizontu skutečně zlepšují, a současná Michelova cesta, která přichází tak blízko po Scholzově návštěvě Číny, je toho důkazem,“ řekl Rosenberg.
Přichází v době, kdy se vztahy mezi EU a USA poněkud zakyselují. Lee-Makiyama řekl, že „transatlantické vztahy jsou nejhorší za posledních 20 let“.
Evropští představitelé si stěžují na státní dotace, které americká administrativa předkládá na podporu zavádění elektromobilů. Podle EU to zpochybňuje pravidla mezinárodního obchodu a ohrožuje evropské společnosti.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek jednal s Bidenem v naději, že se mu podaří překlenout některé z těchto rozdílů a vyhnout se novému obchodnímu sporu.
