Turecká měna se v úterý propadla na rekordní minimum v obavách, že prezident Recep Tayyip Erdogan bude po svém víkendovém znovuzvolení pokračovat ve svém neobvyklém přístupu k řízení napjatých financí země.
Naposledy se lira obchodovala za 20,4 za americký dolar, což představuje pokles o 1,4 %, a měna tak zaznamenala nejvýraznější denní pokles od června 2022.
Ekonomická nerovnováha Turecka, včetně klesajícího kurzu liry, nedostatku zahraniční měny a prudce rostoucí inflace, se stává největší výzvou pro Erdogana na počátku třetího desetiletí jeho vlády. Turecký prezident v neděli zvítězil ve druhém kole voleb a porazil svého protikandidáta, který slíbil obnovit ortodoxní hospodářskou politiku a přivést do země západní investice.
Za posledních pět let ztratila lira přibližně 80 % své hodnoty, protože Erdogan převzal větší kontrolu nad financemi země, propustil tři guvernéry centrální banky a tlačil na banku, aby navzdory vysoké inflaci snížila úrokové sazby – což je opak toho, co centrální banky ve světě v takových případech obvykle dělají.
Erdogan tvrdí, že jeho přístup má podpořit hospodářský růst a zajistit vysokou zaměstnanost. Tvrdí také, že nižší úrokové sazby nakonec povedou ke snížení inflace. Turecká centrální banka také v posledních měsících vynaložila desítky miliard dolarů na obranu liry, což stlačilo čisté devizové rezervy země do červených čísel.
Podle ekonomů se Turecko bez dramatické změny Erdoganovy politiky nebo bez pomoci zahraniční vlády stále více blíží finančnímu krachu.
„Myslím, že tím uvolňují sevření,“ řekl Liam Peach, hlavní ekonom pro rozvíjející se trhy ve společnosti Capital Economics. „Nízké devizové rezervy znamenají, že se jejich palebná síla vyčerpala.“
Během své kampaně za znovuzvolení Erdogan opakovaně prohlašoval, že bude pokračovat v politice snižování úrokových sazeb. V úterním projevu před tureckým svazem komor a komoditních burz se ohradil proti domácím opozičním představitelům, kteří předpovídali hospodářskou krizi.
„Měli představit tureckou ekonomiku lichvářům v Londýně, ale nedokázali vyvolat paniku v našem obchodním světě,“ řekl Erdogan. „Pokaždé, když otevřou ústa, představí turecké ekonomice temnou budoucnost. Prosím, nevěnujte těmto hlasatelům zkázy pozornost.“
Turecká vláda v předvolebních měsících utrácela bez omezení, nabízela zemi po dobu jednoho měsíce zemní plyn zdarma a zvýšila intervence centrální banky, které podpořily hodnotu liry.
Ekonomové tvrdí, že turecká vláda stojí částečně před problémem, jak umožnit oslabení liry, aniž by vyvolala paniku. Výrazný pokles liry na konci roku 2021 vyvolal obavy, že v zemi hrozí run na banky. Slabší lira by také prohloubila turecký inflační problém tím, že by zvýšila náklady na dovoz.
„Vláda pravděpodobně usiluje o řízené zpomalení ekonomiky, což je vzhledem k nedostatku devizových rezerv nevyhnutelná volba, a akceptuje následné zpřísnění finančních podmínek,“ uvedl Selva Demiralp, profesor ekonomie na istanbulské Koc University a bývalý ekonom amerického Federálního rezervního systému.
Většina tureckých rezerv je vypůjčená. Turecká centrální banka využívá dohody o měnových swapech, jejichž prostřednictvím banky a zahraniční vlády prodávají dolary a jiné zahraniční měny výměnou za liry na omezenou dobu. Bez započtení těchto swapů byly turecké rezervy k 19. květnu záporné a činily 60 miliard dolarů.
Vzhledem k tomu, že západní investoři omezili investice v Turecku, obrátila se země na Rusko a země Perského zálivu bohaté na ropu, aby jí pomohly zmírnit finanční problémy. V loňském roce převedlo Rusko do Turecka až 15 miliard dolarů na výstavbu jaderné elektrárny. Rusko jako největší dodavatel zemního plynu do Turecka rovněž souhlasilo s odkladem tureckých plateb na začátku tohoto roku. Saúdská Arábie uložila v březnu v turecké centrální bance 5 miliard dolarů.
Podle ekonomů by Turecko mohlo nedostatek zahraniční měny řešit zvýšením swapů s místními bankami nebo požádat země Perského zálivu, aby souhlasily se swapy v dolarech nebo eurech namísto svých místních měn.
Země také nutí vývozce převádět 40 % svých příjmů v cizí měně na liry, aby pomohla stabilizovat místní měnu.
Specializovaný systém spoření zavedený koncem roku 2021 motivuje Turky k tomu, aby si své peníze nechávali v lirách, protože jim zaručuje kompenzaci případného poklesu kurzu místní měny. Pokračující propad liry zvýší náklady na výplatu těchto záruk, což podle ekonomů zvyšuje riziko širší finanční krize. Podle tureckého bankovního regulátora dosáhly vklady v tomto systému k 17. květnu více než 121 miliard dolarů.
„Otázkou je, jak se jim podaří získat více dolarů,“ řekl Erik Meyersson, hlavní stratég pro rozvíjející se trhy ve společnosti SEB. „Stále existují králíci, které mohou vytáhnout z klobouku, ale myslím si, že máme možná šest měsíců nebo možná rok, než se věci opravdu zhorší.“
