Očekává se, že turecká centrální banka ve čtvrtek výrazně zvýší svou základní úrokovou sazbu, což je jasný signál, že znovuzvolený prezident Tayyip Erdogan přijal některé kroky směrem k ortodoxní ekonomice, aby řešil inflaci, která pod jeho vedením prudce vzrostla.
Očekávaná změna politiky pod vedením nového šéfa centrální banky Hafize Gaye Erkana přichází uprostřed krize životních nákladů, kdy inflace v říjnu dosáhla 24letého maxima 85,5 % a minulý měsíc klesla na úroveň těsně pod 40 %.
Měna lira se mezitím od voleb minulý měsíc propadla na rekordní minima.
Všech 18 ekonomů v průzkumu agentury Reuters předpovědělo zvýšení týdenní repo sazby. Její výše však zůstává nejistá, protože centrální banka nevydala žádné signály ohledně svých dalších kroků, včetně velikosti nebo tempa případného zvyšování.
Někteří ekonomové vyjádřili pochybnosti o Erdoganově odhodlání opustit neortodoxní politiku nízkých sazeb, která vedla centrální banku ke snížení základní sazby z 19 % v roce 2021 na současných 8,5 %.
Mediánový odhad počítal se zvýšením úrokových sazeb v tomto měsíci o 1250 bazických bodů na 21 %. Předpovědi se pohybovaly od 12,50 % do 30 %, přičemž někteří ekonomové se domnívají, že zvyšování bude pozvolnější.
Devizová rezerva centrální banky se zmenšila a čisté rezervy dosáhly v květnu rekordního minima 5,7 miliardy USD, což odráží snahu úřadů podpořit liru.
Vzhledem k poklesu rezerv analytici varovali před možnou krizí platební bilance, protože schodek běžného účtu platební bilance země se loni zvýšil na 48,4 miliardy dolarů, což je nejvyšší hodnota od roku 2013, zejména kvůli rostoucím cenám energií.
Od roku 2018 ztratila lira více než 80 % své hodnoty, a to zejména kvůli snižování sazeb v důsledku rostoucí inflace.
Úřady doufají, že se zahraniční investoři a tvrdá měna po několikaletém odlivu vrátí, což by mohlo snížit potřebu centrální banky intervenovat, aby udržela liru stabilní.
ZELENÁ PRO ZVÝŠENÍ
Malek Drimal, hlavní stratég Societe Generale (OTC:SCGLY) pro region CEEMEA, předpověděl zvýšení úrokové sazby na 15 % a závazek k dalšímu zvyšování v nadcházejících měsících, přičemž v srpnu by měla sazba dosáhnout 25 %.
„Naši klienti by však obvykle rádi viděli výrazné zpřísnění velmi brzy – v oblasti 15-25% zvýšení na příštím zasedání,“ řekl.
„Domníváme se, že i pozvolnější cyklus zvyšování sazeb – doprovázený jestřábími vzkazy a snahou o návrat k ortodoxii obecně – by mohl stačit ke stabilizaci liry během léta, a to s pomocí příjmů z cestovního ruchu.“
Všichni ze 13 ekonomů, kteří se průzkumu zúčastnili, kromě jednoho, viděli v letošním roce další zpřísnění. Medián odhadu základní úrokové sazby na konci roku 2023 činil 30 %, přičemž prognózy se pohybovaly v rozmezí od 18 % do 35 %.
Erdogan minulý týden uvedl, že schválil politické kroky, které nový ministr financí Mehmet Simsek, vysoce ceněný finančními trhy, podnikne společně s centrální bankou, což naznačuje, že dal zelenou zvyšování sazeb.
Ratingová agentura Moody’s (NYSE:MCO) v úterý uvedla, že důkaz, že Turecko se posunulo směrem k ortodoxnější a předvídatelnější hospodářské politice, by byl „jednoznačně úvěrově pozitivní“.
Erdogan však také uvedl, že jeho názor na úrokové sazby se nezměnil a cílem je nakonec snížit inflaci i sazby na jednociferné hodnoty. Erdogan se často hlásí k maverickému názoru, že vysoké sazby podněcují inflaci.
Někteří analytici upozornili na předchozí příklady, kdy se Erdogan vrátil k ortodoxii, aby následně změnil názor. V listopadu 2020 jmenoval guvernérem centrální banky Naciho Agbala, ale po několika razantních zvýšeních sazeb ho o necelých pět měsíců později vyměnil.
Jeden z bankéřů, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že skutečnost, že Simsek nepřivedl žádné nové členy Výboru pro měnovou politiku kromě Erkana, ukazuje, že „má jen malý manévrovací prostor“.
Centrální banka má ve čtvrtek v 12:00 oznámit své rozhodnutí o úrokových sazbách.
