Americký prezident Donald Trump znovu rozvířil vody globálního obchodu, tentokrát oznámením plánu na zavedení 50% cla na dovoz mědi do USA. Tento krok, který zazněl spíše neformálně v odpovědi novinářům, však okamžitě rozpoutal chaos na trzích s kovy, způsobil rekordní nárůst cen mědi na americké burze Comex a zároveň pokles cen na globální referenční burze v Londýně (LME). Zatímco někteří obchodníci a analytici považují tento krok za logické pokračování Trumpovy politiky ekonomického nacionalismu, jiní upozorňují na nepředvídatelné důsledky pro celý dodavatelský řetězec a průmysl v USA.
Plánované clo, které by mělo vstoupit v platnost koncem července nebo nejpozději 1. srpna, je považováno za zásadní zlom pro měděný trh. Podle analytiků Citigroup představuje tento krok konec výhodného obchodního okna, kdy se do USA ve velkém dovážela měď s cílem obejít budoucí cla. Od února, kdy se o opatřeních začalo poprvé hovořit, směřovaly do USA rekordní objemy tohoto kovu – obchodníci doufali, že stihnou zboží dodat dříve, než se cla skutečně zavedou. Nyní je ovšem klíčovou otázkou, zda zásilky, které jsou již na cestě, budou zatíženy celními sazbami při příjezdu.
Zásadní problém spočívá také v nejasnostech ohledně konkrétní podoby cla. Není zatím jasné, zda se bude vztahovat pouze na rafinovanou měď, nebo i na polotovary a výrobky s přidanou hodnotou. Pokud by totiž byla cla uvalena jen na základní formy kovu, otevřel by se prostor pro zvýšený dovoz hotových výrobků, které by cla nepostihla – a tím by opatření mohlo zcela minout svůj cíl. Hlavní hráči amerického měděného průmyslu proto varují, že by se cla mohla obrátit proti zájmům domácích firem.
Trump již dříve zavedl cla na ocel a hliník a tento nový krok je vnímán jako snaha posílit americkou těžbu a hutní průmysl, především v oblasti strategických surovin. Problémem však zůstává, že Spojené státy nejsou v oblasti mědi soběstačné – podle výzkumu Morgan Stanley tvoří čistý dovoz mědi až 36 % domácí poptávky. Navíc kapacita amerických dolů a hutí je omezená a jejich rozšíření je investičně i časově velmi náročné. Analytici společnosti Jefferies odhadují, že plné soběstačnosti by USA mohly dosáhnout nejdříve za 10 let, a to jen za předpokladu masivních investic do těžby a infrastruktury.
Krátkodobým řešením by podle některých expertů mohlo být zvýšení domácí výroby z měděného šrotu, který se historicky vyvážel do Číny. V současnosti však USA postrádají dostatečnou tavicí kapacitu, aby nahromaděné zásoby šrotu efektivně využily. Zároveň prudký nárůst cen na Comexu způsobil, že americký šrot je příliš drahý pro zpracovatele v zahraničí – čímž vzniká paradox, že drahá surovina zůstává v zemi, ale není jak ji zpracovat.
Situaci ještě více komplikuje extrémní cenová volatilita. Kontrakty na Comexu vzrostly o rekordních 17 %, čímž se poprvé dostaly na 25% prémii oproti globální ceně na LME. Tento rozdíl naznačuje, že obchodníci již zohledňují možné dopady cla, ale zároveň není jisté, zda bude skutečně uplatňováno plošně. Pokud by Chile nebo jiné významné exportní země získaly výjimku, mohl by být dopad výrazně mírnější.
Naopak ceny na LME ve středu po otevření klesly až o 2,4 %, než se stabilizovaly na 9 608,50 USD za tunu. Tento pokles ukazuje, že trh očekává zhoršení globální poptávky po mědi v důsledku vyšších nákladů v USA. Podle čínského analytika Yongchenga Zhaa bude měď čelit zvýšené volatilitě až do chvíle, kdy bude známa přesná podoba cla. Není vyloučeno, že po jeho zavedení dojde k výrazné korekci cen, a to i přes současný nárůst poptávky po mědi v sektorech jako energetika, elektromobilita nebo datová centra.
Z dlouhodobého hlediska přichází Trumpův krok v nevhodnou chvíli – svět se připravuje na masivní investice do přechodu na obnovitelné zdroje energie, což bude vyžadovat obrovské množství mědi. Pokud Spojené státy zdraží přístup ke klíčové surovině, mohlo by to negativně ovlivnit právě ty průmyslové segmenty, které chtějí podporovat. Navíc zvyšování cel v době, kdy prezident zároveň tlačí na Fed, aby snižoval úrokové sazby, vyvolává dojem nekoordinované hospodářské politiky.
Závěrem lze říci, že Trumpovo oznámení vyvolalo silné reakce na trzích, ale i v samotném průmyslu. Případné zavedení 50% cla na měď nebude jen technickým opatřením, ale zásadním zásahem do globálního dodavatelského řetězce a rovnováhy mezi výrobou, dovozem a spotřebou surovin. V následujících týdnech bude klíčové sledovat, jaká bude přesná definice opatření a zda se pro některé producenty najde výjimka. Bez těchto detailů zůstává situace velmi nejistá – a trh s mědí i nadále zůstane extrémně citlivý na jakékoli politické signály.
