Páteční obchodování přineslo výrazný pokles akcií společnosti Micron Technology (MU), jednoho z největších amerických výrobců paměťových čipů.
Kurz akcií klesl o více než 3,5 %, což byl podstatně hlubší propad než u širšího indexu S&P 500, který se snížil pouze o 0,3 %. Důvodem nebyly výsledky hospodaření ani firemní oznámení, ale slova prezidenta Donalda Trumpa, která trh vnímá jako potenciální začátek další vlny celní války zaměřené na klíčová průmyslová odvětví.
Krátce před otevřením trhu citovala agentura Reuters Trumpovo vyjádření, podle něhož plánuje v nejbližších dvou týdnech zavést cla na ocel a čipy. Tento komentář pronesl prezident na palubě Air Force One během cesty na Aljašku, kde se měl setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem k jednání o válce na Ukrajině. I když nezazněly žádné konkrétní sazby či přesný harmonogram, investoři reagovali rychle – sektor polovodičů patří k odvětvím, která jsou na mezinárodní obchodní toky mimořádně citlivá.

Možný dopad nových cel na výrobce čipů
Trump uvedl, že nová cla budou v počáteční fázi relativně nízká, aby měly firmy čas na posílení výrobní kapacity v USA. Po této úvodní lhůtě by však mělo dojít k výraznému navýšení celních sazeb. Tato strategie má podle něj motivovat společnosti k přesunu výroby zpět na americkou půdu, avšak zároveň vytváří značnou nejistotu ohledně budoucích nákladů.
Pro Micron Technology je problém v tom, že i přes významné výrobní kapacity v USA – konkrétně ve státě Idaho a ve Virginii – spoléhá na rozsáhlou síť závodů v Asii. Společnost provozuje klíčové továrny v Malajsii, Singapuru, Japonsku a na Tchaj-wanu, které zajišťují část výroby i montáže. Pokud by byla cla zavedena na dovoz čipů či jejich komponentů z těchto regionů, mohlo by to přímo zvýšit výrobní náklady a zkomplikovat dodavatelské řetězce.
Tato situace by nezasáhla pouze Micron. Globální povaha polovodičového průmyslu znamená, že i další výrobci – včetně amerických – by pocítili důsledky. Dodávky součástek a materiálů jsou totiž často rozdělené mezi několik zemí, takže nové bariéry mohou ovlivnit celý proces výroby od návrhu až po finální montáž.
Reakce trhu a historický kontext
Investoři jsou v otázce obchodní politiky Trumpovy administrativy opatrní, protože prezident již v minulosti použil cla jako politický nástroj a několikrát jednal rychleji, než trhy očekávaly. V minulých letech se podobné kroky dotkly například výrobců oceli, automobilů či zemědělských produktů a způsobily výrazné cenové pohyby na akciových trzích.
V případě Micronu se obavy soustředí především na marže. Společnost dosahuje hrubé marže kolem 37,3 %, což v technologickém sektoru není nízká hodnota, ale stále poskytuje omezený prostor pro absorpci nákladů navíc. Pokud by cla zdražila dovážené komponenty nebo hotové čipy, mohla by se ziskovost rychle snížit, zvláště pokud by firma nemohla plně přenést vyšší náklady na zákazníky.
Navíc investoři zohledňují i možnost sekundárních dopadů. Zdražení dovozu by mohlo vyvolat protiopatření ze strany obchodních partnerů, což by mohlo ovlivnit export amerických technologií do zahraničí. Takový scénář by pro společnosti typu Micron znamenal nejen vyšší náklady, ale také možné omezení tržního přístupu.
Nejistota a vyčkávací postoj
Zatímco trh reagoval okamžitě, samotná společnost Micron se k situaci oficiálně nevyjádřila. To odpovídá běžné praxi – dokud nejsou cla oficiálně vyhlášena a upřesněna jejich podoba, nelze přesně vyčíslit jejich dopad. Zatím tedy jde o fázi spekulací založených na politickém prohlášení.
Pro investory to znamená, že by měli zůstat obezřetní. Žádný přímý dopad se neprojeví, dokud cla skutečně nebudou zavedena. Stejně tak je nutné počítat s tím, že prezidentova slova nemusí vždy vést k okamžitému kroku – v minulosti se stalo, že podobná prohlášení byla zmírněna nebo odložena. Tato nevyzpytatelnost ale zároveň zvyšuje volatilitu a nutí trh reagovat už na první náznaky.
Analytici upozorňují, že páteční propad Micronu není signálem zásadní změny ve fundamentálním výhledu společnosti, ale spíše odrazem obav z potenciálních regulatorních překážek. Stejné riziko se týká i dalších amerických výrobců čipů, jejichž dodavatelské řetězce jsou mezinárodní.
V nejbližších dnech a týdnech bude klíčové sledovat, zda Bílý dům své plány potvrdí konkrétními kroky, nebo zda půjde pouze o politickou rétoriku. Do té doby se dá očekávat, že akcie firem z polovodičového sektoru zůstanou citlivé na jakékoliv nové informace z oblasti obchodní politiky.
