Společnost Apple se znovu dostala do středu pozornosti poté, co bývalý prezident Donald Trump otevřeně kritizoval jejího generálního ředitele Tima Cooka za přesun výroby iPhonů do Indie. Tento politický výpad přichází v době, kdy se Apple snaží diverzifikovat svůj výrobní řetězec mimo Čínu a zároveň čelí hrozbě nových cel, které by mohly dramaticky zvýšit náklady na provoz i cenu koncových produktů.
Trump během svého čtvrtečního projevu v Kataru uvedl, že má „malý problém“ s Timem Cookem. Vyjádřil rozčarování nad tím, že společnost Apple místo rozšiřování výrobních kapacit v USA investuje miliardy dolarů do rozvoje svých operací v Indii. „Time, jsi můj přítel. Zacházel jsem s tebou velmi dobře. Přijel jsi sem s 500 miliardami dolarů, ale teď stavíš po celé Indii,“ citoval Trump svůj rozhovor s šéfem Applu.
Podle dostupných údajů plánuje Apple do konce roku 2026 vyrábět v Indii většinu ze zhruba 60 milionů iPhonů, které každoročně prodává ve Spojených státech. Tento krok by znamenal výrazné rozšíření současné produkce v Indii, která se již dnes na výrobě iPhonů významně podílí. Trump ale zcela jasně deklaroval, že Indie jeho zájmem není. „Indie se o sebe dokáže postarat sama. Daří se jí velmi dobře. Chceme, abyste stavěli tady, v USA,“ uvedl.
Politický tlak na Apple však není nový. Trumpova administrativa již v minulosti apelovala na americké společnosti, aby přesouvaly výrobu zpět na domácí půdu, často pod hrozbou cel. Symbolickým cílem tohoto tlaku je právě iPhone – jeden z nejikoničtějších produktů amerického technologického průmyslu. Přesto většina analytiků považuje výrobu tohoto zařízení v USA za ekonomicky neudržitelnou. Podle Daniela Ivese z investiční společnosti Wedbush by iPhone vyráběný kompletně v USA stál kolem 3 500 dolarů, zatímco aktuální prodejní cena se pohybuje okolo 1 000 dolarů.
Některé komponenty iPhonů už sice směřují do USA – například výrobce čipů TSMC rozšiřuje své aktivity v Arizoně – ale klíčový montážní partner Apple, společnost Foxconn, zůstává převážně v Asii. Foxconn již dříve výrazně omezil plány na výstavbu továrny ve Wisconsinu, kterou oznámil s velkou pompou v roce 2017. Tehdy mělo jít o desetimiliardovou investici, která však zůstala z velké části na papíře.
Apple se zatím k aktuálním výrokům prezidenta nevyjádřil, ale akcie společnosti na tuto situaci reagovaly poklesem o 0,9 % v ranním obchodování. Tlak na Apple přichází ve chvíli, kdy firma investuje obrovské prostředky do restrukturalizace svého dodavatelského řetězce. V letošním roce Apple oznámil, že v příštích čtyřech letech plánuje investovat přes 500 miliard dolarů do rozvoje v USA, přičemž hodlá vytvořit přibližně 20 000 nových pracovních míst. Není však jasné, jaký podíl této částky tvoří nové investice a kolik jde pouze o přesměrování stávajících prostředků.
Namísto klasické výroby Apple plánuje v USA navyšovat kapacity v oblastech jako výzkum a vývoj, software a umělá inteligence, kde se nachází vyšší přidaná hodnota. Výroba fyzických zařízení zůstává vzhledem k nákladům stále atraktivnější v zemích jako je Indie a Vietnam. I přesto však Apple upozornil, že změna lokace výroby povede ke zvýšení nákladů. Během konferenčního hovoru k výsledkům za první čtvrtletí uvedl Tim Cook, že přechod na dodavatele z Indie a Vietnamu zvýší provozní náklady za druhé čtvrtletí o přibližně 900 milionů dolarů.
Apple Inc. (AAPL)
Současně pokračují celní jednání mezi Spojenými státy, Indií a Čínou. Trump již dříve ohlásil nové 26% clo na indické zboží, které mělo vstoupit v platnost 2. dubna. Vzhledem k pokračujícím vyjednáváním bylo zavedení těchto cel odloženo do července. V případě Číny mělo být clo až 145 %, ale díky dohodě z tohoto týdne bylo dočasně sníženo na 30 % na dobu 90 dní. Tato nejistota ovlivňuje jak plánování výroby, tak i náladu investorů.
Napětí mezi Trumpem a Applem tak symbolizuje širší dilema amerických technologických společností. Na jedné straně je politický tlak na repatriaci výroby, na straně druhé jsou tvrdé ekonomické realie globalizovaného dodavatelského řetězce. Apple se snaží balancovat mezi těmito dvěma světy, ale jak ukazuje aktuální vývoj, nejde o jednoduchý úkol – a trhy to začínají zohledňovat.
