Napětí na světových trzích se opět vyostřilo poté, co americký prezident Donald Trump oznámil sankce proti dvěma největším ruským ropným společnostem – Rosněfť a Lukoil. Tento krok znamená dramatický obrat v jeho dosavadním postoji vůči Rusku a podle analytiků může zásadně ovlivnit globální trh s ropou. Sankce vedly k okamžitému růstu cen ropy o 3 %, zatímco Indie, jeden z hlavních odběratelů ruské ropy, začala zvažovat omezení dovozu z Ruska, aby se vyhnula porušení amerických restrikcí.
Ještě před několika dny Trump hovořil o plánovaném summitu s Vladimirem Putinem v Budapešti, na kterém chtěl diskutovat o mírovém řešení války na Ukrajině. Nyní však situace nabrala zcela jiný směr. Trump ve středu prohlásil, že se setkání ruší, protože podle něj „nedávalo smysl“. „Zrušili jsme schůzku s prezidentem Putinem – prostě mi to nepřipadalo správné,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě. „Neměl jsem pocit, že bychom dosáhli toho, co potřebujeme. Tak jsem to zrušil, ale v budoucnu se k tomu vrátíme,“ dodal.
Washington cílí na financování války
Podle ministra financí USA Scotta Bessenta jsou nové sankce zaměřené na omezování schopnosti Ruska financovat svou válku na Ukrajině, která trvá už čtvrtým rokem. „Vzhledem k tomu, že prezident Putin odmítá ukončit tuto nesmyslnou válku, uvalujeme sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, které financují válečný stroj Kremlu,“ uvedl Bessent. Zároveň vyzval americké spojence, aby se k Washingtonu připojili a důsledně dodržovali tyto sankce.
Ruské ministerstvo zahraničí reagovalo podrážděně a označilo americký krok za „kontraproduktivní“. Moskva zdůraznila, že její vojenské cíle na Ukrajině zůstávají beze změny a že sankce ze Západu její rozhodnutí nijak neovlivní.
Příjmy z ropy a zemního plynu tvoří přibližně čtvrtinu ruského státního rozpočtu, přestože letos meziročně klesly o 21 %. Zdanění domácí produkce zůstává pro Kreml klíčovým zdrojem příjmů, a tak se neočekává, že by nové sankce okamžitě ochromily ruské finance. Jejich skutečný dopad se projeví spíše v dlouhodobém horizontu, kdy omezený export a vyšší náklady na přepravu mohou zasáhnout příjmy ze zahraničí.
Ceny ropy prudce rostou, Indie zvažuje kroky
Na trzích se sankce okamžitě odrazily. Cena ropy vzrostla o více než 3 %, když se investoři začali obávat narušení dodávek. Indie, která se po roce 2022 stala největším odběratelem ruské ropy, oznámila, že její rafinérie zvažují snížení nákupů, aby se vyhnuly sekundárním sankcím.
Podle zdrojů agentury Reuters indické společnosti sledují vývoj velmi opatrně. „Pokud se ukáže, že spolupráce s ruskými producenty bude spojena s rizikem sankcí ze strany USA, musíme hledat alternativní dodavatele,“ uvedl jeden z představitelů státní rafinérie v Dillí.
Americké ministerstvo financí poskytlo firmám čas do 21. listopadu, aby ukončily všechny transakce s ruskými producenty. Analytici upozorňují, že Rusko by se nyní mohlo pokusit nabídnout ropu s ještě větší slevou, aby udrželo exportní objemy, ale dopad sankcí může být částečně kompenzován růstem globálních cen, který paradoxně posílí ruské rozpočtové příjmy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Spojeným státům za tento krok a uvedl, že jde o „velmi důležité opatření“, které by však mělo být pouze začátkem širšího tlaku na Moskvu. „K úplnému zastavení ruské agrese bude zapotřebí více,“ dodal Zelenskyj.
Obrat v přístupu k příměří
Trumpovy sankce zároveň naznačují další obrat v jeho zahraniční politice. Po srpnovém summitu na Aljašce tehdejší prezident upustil od požadavku na okamžité příměří a začal podporovat myšlenku přímých mírových jednání. V posledních dnech se však k myšlence příměří znovu vrátil, a to i přes odpor Moskvy, která má podle svých prohlášení na bojišti iniciativu.
Ve středu Moskva navíc provedla rozsáhlé vojenské cvičení zahrnující jaderné zbraně, které mělo demonstrovat její odhodlání pokračovat ve válce. Ruské vedení uvedlo, že místo krátkodobého příměří dává přednost „dlouhodobému mírovému urovnání“ podle svých podmínek – což by znamenalo, že Ukrajina by musela odevzdat další území, což Kyjev označuje za nepřijatelnou formu kapitulace.
Situace se tak nadále vyvíjí velmi dynamicky. Trumpův krok, který měl posílit americkou vyjednávací pozici a zároveň omezit finanční toky do Kremlu, přinesl okamžitý dopad na světové trhy a otevřel novou kapitolu v geopolitickém napětí mezi Washingtonem, Moskvou a jejich obchodními partnery.
