Globální finanční trhy se nacházejí v mimořádně citlivé fázi, kdy hlavní roli opět hraje dění ve Spojených státech a jeho dopad na geopolitiku. Vývoj kolem konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem vytváří prostředí extrémní nejistoty, což se okamžitě promítá do akciových indexů i futures kontraktů. Právě americký sentiment nyní určuje směr pro zbytek světa, včetně asijských trhů.
Na Wall Street došlo v pondělí k výraznému růstu poté, co prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy vedly s Íránem „pozitivní“ rozhovory o možném ukončení konfliktu. Tento signál vyvolal optimismus a investoři začali rychle přeceňovat rizika spojená s geopolitikou. Růst amerických indexů tak vytvořil základ pro pozitivní otevření asijských trhů.
Optimismus však nevydržel dlouho. Futures na index S&P 500 během asijského obchodování klesly o 0,7 %, což jasně ukazuje, že investoři začali zpochybňovat původní pozitivní interpretaci situace. Důvodem byl především postoj Íránu, který popřel, že by k jakýmkoli jednáním s Washingtonem došlo. Tento rozpor mezi americkou a íránskou verzí událostí okamžitě zvýšil volatilitu.
Pokračující vojenské operace mezi Íránem, Izraelem a dalšími státy regionu navíc potvrzují, že konflikt zdaleka není u konce. Ceny ropy se opět vydaly vzhůru, což signalizuje, že trh stále počítá s rizikem narušení dodávek. Pro investory to znamená, že inflační tlaky mohou přetrvávat déle, než se původně očekávalo, což má přímý dopad na očekávání ohledně měnové politiky.
Tato nejistota se následně přelila do asijských trhů. Ty sice v úvodu obchodování rostly díky pozitivnímu impulzu z USA, ale během dne o značnou část zisků přišly. Investoři se snaží vyhodnotit protichůdné informace a zároveň reflektují rizika spojená s energetickými dodávkami.
Japonské indexy Nikkei 225 a TOPIX vzrostly o 0,7 %, respektive 1,1 %, přičemž jejich růst byl podpořen i domácími makroekonomickými daty. Inflace v Japonsku podle indexu spotřebitelských cen zpomalila na nejnižší úroveň za téměř čtyři roky a jádrová inflace klesla pod 2% cíl Bank of Japan. Tento vývoj byl částečně způsoben vládními dotacemi na energie a potraviny. Přesto analytici očekávají, že japonská centrální banka může již brzy přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb, zejména s ohledem na blížící se ukončení těchto podpůrných opatření.
Současně zveřejněná data indexu nákupních manažerů naznačila zpomalení růstu jak ve výrobním sektoru, tak ve službách. To potvrzuje, že ekonomické prostředí v regionu zůstává křehké a citlivé na externí šoky.
Výraznou volatilitu vykázal jihokorejský index KOSPI, který nakonec posílil o 1,3 %, přestože během dne zaznamenal extrémní výkyvy. V jednu chvíli rostl až o 4,5 %, následně se propadl do záporných hodnot a oproti předchozí seanci vykazoval ztrátu 6,5 %. Investoři zde reagují nejen na geopolitiku, ale také na očekávání přísnější měnové politiky Korejské centrální banky pod vedením nového guvernéra Šina Hjun-songa.
Čínské trhy rovněž vykázaly mírný růst. Index Shanghai Shenzhen CSI 300 posílil o 0,6 %, Shanghai Composite o 0,8 % a hongkongský Hang Seng přidal 1,4 %. Stejně jako v jiných částech regionu však i zde došlo během dne k poklesům pod počáteční maxima. Australský ASX 200 vzrostl o 0,5 %, zatímco singapurský Straits Times stagnoval. Futures na indický index Nifty 50 naopak klesly o 1,4 %, což ukazuje na přetrvávající opatrnost investorů.
Zásadním faktorem zůstává závislost asijských ekonomik na dovozu energií. Zablokování Hormuzského průlivu, kterým prochází přibližně 20 % světové spotřeby ropy, představuje významné riziko pro regionální ekonomiky. To se promítá nejen do cen energií, ale i do očekávání inflace a následné reakce centrálních bank.
Celkově lze konstatovat, že trhy zůstávají plně závislé na vývoji v USA a jeho interpretaci geopolitické situace. Rozporuplné signály z Washingtonu a Teheránu vytvářejí prostředí zvýšené volatility, ve kterém investoři reagují na každou novou informaci. Asijské trhy tak pouze odrážejí nejistotu, která má svůj původ především v americké politice a jejích důsledcích pro globální ekonomiku.
