Americké akciové trhy čelí rostoucímu tlaku, protože eskalující konflikt na Blízkém východě zvyšuje ceny ropy a znovu otevírá otázku inflace. Největší technologické společnosti světa se tak dostaly na hranici technické korekce, což zvyšuje nervozitu investorů na globálních trzích.
Index sledující sedm největších technologických společností podle agentury Bloomberg, často označovaných jako Magnificent Seven, se přiblížil poklesu o deset procent oproti svému říjnovému maximu. Mezi tyto společnosti patří mimo jiné Nvidia, Apple a společnost Tesla. Pokud by pokles přesáhl hranici deseti procent, znamenalo by to vstup do technické korekce.
Roundhill Magnificent Seven ETF (MAGS)
Skupina těchto technologických gigantů se již na začátku měsíce krátce do korekce dostala, ale nakonec se jí podařilo tuto hranici překonat zpět směrem nahoru. Nyní se však opět přibližuje k této kritické úrovni, což přispívá k tlaku na technologický index Nasdaq 100.
Podle analytiků není podobný vývoj v posledních letech výjimečný. Sameer Samana z Wells Fargo Investment Institute uvedl, že tyto společnosti již několikrát zažily období, kdy jejich ocenění předběhlo fundamentální výkonnost. Následně trh potřeboval několik měsíců, aby tento optimismus korigoval.
Podle Samany právě taková fáze probíhá od loňského října. Investoři postupně přehodnocují očekávání ohledně růstu technologických firem, které byly v posledních letech hlavním motorem růstu amerického akciového trhu.
Tlak na akcie technologických společností přichází v době, kdy rostou ceny energií. Cena ropy Brent se v posledních dnech výrazně zvýšila a drží se na vysokých úrovních. Rostoucí ceny ropy přitom zvyšují obavy, že inflace by mohla zůstat vyšší, než se dosud očekávalo.
To má přímý dopad také na trh dluhopisů. Obchodníci nyní stále méně věří, že americká centrální banka letos přistoupí ke snižování úrokových sazeb. Vyšší úrokové sazby jsou přitom obvykle negativní pro technologické akcie, jejichž ocenění je citlivé na náklady kapitálu.
Geopolitická situace zároveň zůstává napjatá. Konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupil již do třináctého dne a zatím nic nenasvědčuje rychlému uklidnění situace.
Íránský nejvyšší vůdce Mojtaba Chámeneí prohlásil, že strategicky důležitý Hormuzský průliv by měl zůstat uzavřený, dokud boje neskončí. Tato námořní trasa patří mezi nejdůležitější přepravní koridory pro ropu na světě.
Americký prezident Donald Trump zároveň uvedl, že zabránění Íránu ve vývoji jaderných zbraní je pro Spojené státy důležitější než vývoj cen ropy. Takový postoj podle analytiků naznačuje, že konflikt může pokračovat déle, než investoři původně očekávali.
Ekonom José Torres ze společnosti Interactive Brokers upozorňuje, že právě tento vývoj je pro investory zásadním problémem. Vyšší ceny energií mohou negativně ovlivnit marže firem, zhoršit inflační očekávání a snížit pravděpodobnost snížení úrokových sazeb.
Podle některých stratégů se postupně vytrácí přesvědčení investorů, že konflikt bude krátkodobý. Analytik Jonathan Krinsky ze společnosti BTIG upozorňuje, že ceny ropy naznačují delší trvání krize. Zároveň upozornil na slábnoucí šíři trhu a pokles finančních akcií, což považuje za varovný signál.
Podobný názor má také Dec Mullarkey ze společnosti SLC Management. Podle něj zatím není vidět žádná známka toho, že by některá ze stran konfliktu chtěla ustoupit. Pokud by se doprava ropy přes Hormuzský průliv brzy neobnovila, mohly by ceny energií výrazně růst.
Mullarkey dokonce upozorňuje, že ropa by v takovém scénáři mohla dosáhnout nových historických maxim. Takový vývoj by měl dopad nejen na energetické trhy, ale také na ceny potravin, protože právě začíná období jarního zemědělského setí.
Vedle geopolitických rizik sledují investoři také obchodní politiku Spojených států. Administrativa prezidenta Trumpa zahájila nová obchodní vyšetřování, která mohou vést k zavedení dalších cel.
Podle analytika Chrise Kruegera z investiční banky TD Cowen by tato vyšetřování mohla nakonec zasáhnout až šedesát zemí včetně Číny, Evropské unie nebo Japonska. To by mohlo znovu zvýšit napětí v globálním obchodě.
Dalším zdrojem nervozity na trzích jsou také problémy v sektoru soukromých úvěrů. Některé finanční instituce již omezily výběry z velkých fondů zaměřených na tento typ financování, což naznačuje rostoucí opatrnost investorů.
Celkově tak finanční trhy čelí kombinaci několika rizikových faktorů. Geopolitické napětí, rostoucí ceny ropy, obchodní spory a obavy o finanční sektor vytvářejí prostředí zvýšené volatility, ve kterém se investoři obtížně orientují.
