AI má podle mnoha odhadů transformovat globální ekonomiku a v budoucnu se proměnit v trh o hodnotě až 4,8 bilionu dolarů. Přesto se dnes stále častěji objevuje otázka, kterou si pokládají drobní investoři, správci fondů i centrální bankéři: Nepohybujeme se už na území investiční bubliny? Historie trhu je plná období, kdy přehnaný optimismus, příliv kapitálu a vysoká očekávání vytvořily cenové bubliny, které následně prudce splaskly. Mnozí odborníci ale upozorňují, že současný růst není možné jednoduše označit za opakování dot-com éry – i když některé rysy jsou podobné, situace se v mnoha ohledech liší.
Klíčovou součástí diskuse je vztah mezi očekáváním a skutečnými výsledky. Stephen Yiu, investiční ředitel fondu Blue Whale Growth Fund, říká, že bublina vzniká ve chvíli, kdy očekávání začnou převyšovat hmatatelné výsledky. Podle něj je bublina vždy otázkou nerovnováhy: investoři začnou předpokládat, že růst bude nekonečný, a ceny aktiv se vzdalují fundamentům, tedy skutečným výnosům a ziskovosti společností. V minulosti k tomu došlo například při internetové horečce na přelomu tisíciletí. Tehdy ceny prudce rostly, ale většina firem neměla reálný podnikový základ. Výsledkem byl následný kolaps.
Dnes vidíme, že akcie spojené s umělou inteligencí zažívají strmý růst. Technologický index Nasdaq Composite vzrostl za posledních 12 měsíců téměř o 30 %, index Philadelphia Semiconductor, zahrnující čipové firmy jako Nvidia, AMD nebo Qualcomm, od začátku roku přidal téměř 50 %. Nvidia se dokonce stala první společností v historii, jejíž tržní kapitalizace překročila hranici 5 bilionů dolarů. Podle Victorie Fernandezové z Crossmark Global Investments to vede i ke stádovému efektu: prakticky každý investor, ať institucionální nebo drobný, má dnes alespoň část portfolia v akciích spojených s AI, protože se o nich neustále mluví.
Klíčové ovšem je, že tento růst zatím doprovází i reálné finanční výsledky. Mnoho firem v oblasti AI je ziskových, generuje silné cash flow a má robustní rozvahy. To je zásadní rozdíl oproti minulým bublinám, kdy velké množství společností bylo postaveno pouze na očekávání. Na druhou stranu nelze ignorovat, že některé podniky nyní masivně investují do infrastruktury a nákladů na vývoj AI. Mimo Nvidia je růst volného cash flow v odvětví spíše negativní a Fernandezová upozorňuje, že právě tyto investice mohou ovlivnit udržitelnost současného růstu. Pokud se očekávané zisky nedostaví dostatečně rychle, některé firmy se mohou dostat pod tlak.
Podle seniorního portfolio manažera Lewise Granta ze společnosti Federated Hermes nelze fundamenty ignorovat donekonečna. I vysoce kapitálově silné firmy, jako jsou lídři dnešní AI vlny, jsou stále citlivé na to, zda se růst tržeb přetaví do dlouhodobě stabilních zisků. Pokud se růst očekávání od fundamentů příliš vzdálí, přichází fáze korekce. Grant zdůrazňuje, že investoři by měli být selektivní a zaměřovat se na to, které firmy umělá inteligence skutečně posílí – nikoliv jen na ty, které ji využívají jako marketingový nástroj.
Gurvir S. Grewal z William Blair Investment Management doporučuje aktivní due diligence: místo sázek na celé odvětví je podle něj nutné analyzovat konkrétní firmy a jejich schopnost AI využít tak, aby jim poskytla konkurenční výhodu. Tento přístup připomíná strategie, které analytici doporučovali během dot-com éry těm, kteří se drželi firem s jasnou vizí, silným produktem a stabilním růstem – například Amazon nebo Google.
Nicolas Laroche z Union Bancaire Privée upozorňuje, že i pokud se nacházíme v určité formě bubliny, nemusí to být nutně negativní. Existují tzv. „dobré bubliny“ – tedy období, ve kterých velké investice a rostoucí očekávání pomohou nastartovat technologii, která přinese reálný ekonomický přínos. Zakladatel Amazonu Jeff Bezos například označuje AI za „průmyslovou bublinu“ – i pokud některé firmy selžou a ceny se vrátí na reálnější hladiny, svět získá nové nástroje, technologie a inovace, které mohou zásadně ovlivnit zdravotnictví, vzdělávání nebo energetiku.
Laroche zároveň varuje před cirkularitou obchodů – když růst ceny akcií podporuje další očekávání růstu, aniž by k tomu existoval odpovídající růst zisků. To je moment, kdy se bublina může stát nebezpečnou. Problém je, že bubliny jsou obvykle zřejmé až zpětně. Historie ukazuje, že trvá roky, než je možné identifikovat, zda šlo o přirozenou fázi růstu – nebo o iracionální přehnaný optimismus.
