Globální správci aktiv vstupují do roku 2026 s jedním z nejjednotnějších investičních přesvědčení posledních let: navzdory debatám o možné přehřátosti technologických titulů, obavám z inflace a geopolitickým hrozbám nadále drží riziková aktiva, především akcie. Podle rozsáhlého průzkumu mezi 39 investičními manažery v USA, Evropě i Asii zůstává nálada jednoznačně optimistická. Většina respondentů očekává další růst cen akcií napříč regiony i sektory a nevnímá současnou situaci jako prostředí, kde by se investoři měli stáhnout z trhu.
O tento přístup se opírá i Sylvia Sheng z JPMorgan Asset Management, která zdůrazňuje kombinaci solidního globálního růstu a uvolněnější měnové politiky jako klíčový argument pro trvající preferenci akcií a úvěrů. Podobně hovoří i David Bianco z DWS, podle kterého je nyní ještě příliš brzy na kontrariánský přístup, nebo Nannette Hechler-Fayd’herbe z Lombard Odier, jež doporučuje začít rok s výraznou expozicí vůči akciím, především na rozvíjejících se trzích. Současně dodává, že recese v roce 2026 není pravděpodobná.
Průzkum ukazuje, že více než tři čtvrtiny správců aktiv připravují portfolia na pokračování „risk-on“ režimu minimálně do konce roku 2026. Podle nich bude nadprůměrný růst akcií tažen několika klíčovými faktory: stále robustní ekonomikou, rychlým vývojem umělé inteligence, proinvestičně naladěnými centrálními bankami a silným fiskálním impulsem – od USA přes Evropu až po Asii.
Tento optimismus však má i své slabiny. Jedním z rizik je, že shoda mezi respondenty je až příliš velká, což samo o sobě může být varovným signálem. Investoři zároveň upozorňují, že případné zklamání v údajích o inflaci, růstu či ziscích by mohlo rychle změnit sentiment. Přesto – pokud se jejich očekávání naplní – by globální index MSCI All-Country World mohl zažít čtvrtý rok výrazného růstu v řadě a navázat na výjimečné zhodnocení, které od konce roku 2022 přidalo světovým akciovým trhům 42 bilionů dolarů.
Velkým tématem průzkumu byla otázka, zda současný boom kolem umělé inteligence představuje bublinu. Přestože někteří respondenti připouštějí nadhodnocení u menších či neziskových technologických firem, naprostá většina – podle průzkumu až 85 % – se nedomnívá, že valuace klíčových hráčů, včetně Magnificent Seven, jsou přemrštěné. Argumentují tím, že růst zisků u těchto firem je mimořádně silný a v mnoha případech výrazně převyšuje zbytek trhu. „Nemůžete tomu říkat bublina, když zisky technologických firem překonávají všechny ostatní sektory,“ zdůrazňuje Anwiti Bahuguna z Northern Trust Asset Management.
Zásadní roli budou podle většiny investorů hrát i nadále Spojené státy. Jejich ekonomická výjimečnost a technologické vedení zůstávají dominantními faktory, což potvrzuje například Jose Rasco z HSBC Americas. Současně ale investoři upozorňují, že zajímavé příležitosti se otevírají také mimo USA – zejména v Evropě, Asii a na rozvíjejících se trzích. Helen Jewell z BlackRock doporučuje diverzifikaci směrem k regionům, kde růstový potenciál ještě není plně zahrnut v cenách.
Mezi regiony, které přitahují největší pozornost, patří podle průzkumu Japonsko, Tchaj-wan, Jižní Korea a zejména Indie. Právě indický trh podle analytiků Goldman Sachs může projít podobným přehodnocením, jaké zažila Korea. Investoři oceňují silný demografický vývoj, reformy a rychlý růst technologického a výrobního sektoru.
Sílit má také poptávka po akciích s menší tržní kapitalizací. Jak upozorňuje Stephen Dover z Franklin Templeton Institute, očekávané snižování sazeb by mělo snížit dluhové náklady menších firem, což vytvoří prostor pro růst jejich ziskovosti. Optimismus se projevuje i na indexu Russell 2000, který v posledních týdnech dosáhl rekordních hodnot.
Na úrovni sektorů investoři nejčastěji sází na příležitosti spojené s umělou inteligencí – nikoli však výhradně v oblasti softwaru či čipů, ale i v navazující infrastruktuře, což zahrnuje energetiku a čisté zdroje, které budou hrát klíčovou roli při pokrytí rostoucí spotřeby elektřiny datových center. Silné fundamenty, nízké valuace a stabilní poptávku nabízí podle správců rovněž sektor zdravotnictví, který může těžit z politických opatření během volebního roku v USA.
Rizikem pro globální aktiva zůstávají inflační hrozby a měnová politika. Jak uvádí Amélie Derambure z Amundi, případné opětovné zvýšení inflace v USA by ohrozilo jak akcie, tak dluhopisy, což by pro multi–asset přístup představovalo značnou komplikaci. Významnou nejistotu představují také geopolitické faktory – především obchodní politika prezidenta Donalda Trumpa a možné zavádění cel, která by mohla opětovně zvýšit inflační tlaky.
Investoři se zároveň vyhýbají některým sektorům, například evropským automobilkám, které podle Isabelle de Gavoty z Allianz GI čelí tvrdému konkurenčnímu tlaku čínských výrobců, útlumu marží a složité transformaci směrem k elektromobilitě.
Navzdory řadě rizik ale správci aktiv zůstávají přesvědčeni, že růstový trend bude pokračovat. Jedinou skutečnou výstrahou zůstává paradoxně fakt, že takto silná shoda mezi velkými investory bývá sama o sobě potenciálním kontrárním signálem.
