Akciové trhy se podle některých analytiků přibližují bodu, který by mohl vyvolat reakci amerických politiků i centrální banky. Hlavní investiční stratég Bank of America Michael Hartnett upozorňuje, že další výraznější pokles indexu S&P 500 by mohl přimět Bílý dům nebo Federální rezervní systém k zásahu, aby zabránily dalším ekonomickým škodám.
Navzdory rostoucím geopolitickým rizikům se americký akciový trh letos drží relativně stabilně. Index S&P 500 od začátku roku 2026 klesl pouze o přibližně 2,8 %. V posledních týdnech se sice trh dostal pod tlak, ale stále se pohybuje jen asi pět procent pod historickým maximem.
Podle Hartnetta je však situace mnohem křehčí, než se může na první pohled zdát. Trhy čelí kombinaci několika rizikových faktorů, které mohou v případě dalšího zhoršení situace rychle spustit prudší korekci. Mezi nejvýznamnější patří především pokračující válka s Íránem, která tlačí ceny ropy nad hranici 100 dolarů za barel.
Rostoucí ceny energií představují problém pro globální ekonomiku, protože zvyšují náklady podniků i domácností. Vyšší ceny ropy zároveň zvyšují inflační tlak, což může omezit prostor centrálních bank pro uvolnění měnové politiky. Investoři tak sledují vývoj energetického trhu stejně pozorně jako samotný akciový trh.
Hartnett ve své týdenní zprávě upozornil, že pokud by index S&P 500 klesl pod hranici 6 600 bodů, mohlo by to vyvolat reakci amerických politiků. Tato úroveň přitom není daleko od současných hodnot. Podle jeho výpočtů by k jejímu dosažení stačil pokles zhruba o jedno procento oproti nedávným zavíracím hodnotám.
Takový vývoj by podle Hartnetta mohl přimět politické představitele k rychlé reakci, aby zabránili přenosu negativních dopadů na širší ekonomiku. Reakce by mohla přijít z několika směrů, například prostřednictvím zmírnění geopolitického napětí, ústupu od obchodních cel nebo prostřednictvím uvolnění měnové politiky.
Federální rezervní systém by například mohl reagovat snížením úrokových sazeb nebo obnovením nákupů dluhopisů. Taková opatření by měla za cíl stabilizovat finanční trhy a podpořit ekonomickou aktivitu. Podobné kroky centrální banky byly v minulosti použity v období zvýšené volatility na trzích.
Hartnett zároveň upozorňuje, že investoři by měli být opatrní v některých dalších oblastech trhu. Podle jeho analýzy existuje několik klíčových indikátorů, které by mohly signalizovat další zhoršení situace. Mezi ně patří například cena ropy nad 100 dolarů za barel, index amerického dolaru nad hodnotou 100 nebo výnos třicetiletých státních dluhopisů nad pěti procenty.
V současnosti se přitom některé z těchto ukazatelů již pohybují velmi blízko uvedených hranic. Cena ropy Brent se drží mírně nad úrovní 100 dolarů za barel. Index amerického dolaru se obchoduje kolem hodnoty 100,3 a výnos dlouhodobých amerických státních dluhopisů se pohybuje přibližně na úrovni 4,9 %.
Dalším důležitým faktorem je podle Hartnetta situace na jednotlivých trzích aktiv. Některé segmenty trhu již podle něj dosáhly úrovní, které lze označit jako přeprodané. Mezi tyto oblasti patří například software, bankovní úvěry nebo bitcoin.
Naopak jiné segmenty trhu podle něj stále nedosáhly dna. Hartnett konkrétně zmiňuje technologické giganty známé jako Magnificent Seven nebo sektor soukromých úvěrů. Tyto části trhu by tak podle něj mohly čelit dalšímu tlaku.
Zajímavý vývoj je patrný také u aktiv, která byla v posledních měsících považována za překoupená. Výprodej se podle Hartnetta týká například zlata, polovodičových akcií, průmyslových kovů, akcií na rozvíjejících se trzích, evropských akcií nebo bankovního sektoru.
Naopak některá bezpečná aktiva zůstávají relativně stabilní. Mezi ně patří především ropa a americký dolar, které v prostředí geopolitické nejistoty stále přitahují kapitál investorů.
Podle Hartnetta by současné likvidační tlaky na trzích mohly postupně odeznívat, pokud na ně politici a centrální banky včas zareagují. Pokud by se však jeho předpoklady ukázaly jako mylné a situace by se dále zhoršovala, mohl by finanční systém čelit mnohem silnější reakci ze strany politiků.
