Finanční trhy v posledních letech táhlo několik výrazných investičních témat. Velké technologické společnosti, drahé kovy nebo akcie malých společností patřily mezi obchody, které přinášely investorům nadprůměrné výnosy. V posledních měsících se však zdá, že dynamika těchto trendů slábne a trhy se dostaly do fáze stagnace.
Jedním z nejvýraznějších příkladů jsou velké technologické společnosti, často označované jako „Magnificent Seven“. Tyto společnosti byly hlavním motorem růstu amerického akciového trhu od roku 2022. Index těchto technologických gigantů vzrostl od začátku roku 2022 téměř o 300 procent, zatímco širší index S&P 500 za stejné období posílil o méně než 90 procent.
V posledních měsících se však růst výrazně zpomalil. Za posledního půl roku vzrostl index technologických gigantů pouze o přibližně 2,6 procenta. Některé z největších technologických společností se navíc pohybují v úzkém cenovém rozpětí již několik měsíců.
Například akcie společnosti Nvidia se obchodují přibližně na stejné úrovni, jaké dosáhly již koncem července minulého roku. Akcie společnosti Meta se od začátku prosince téměř nepohnuly a podobně stagnují také akcie společnosti Alphabet, která přitom byla v roce 2025 jednou z nejvýkonnějších technologických společností.
Podle analytika Gila Lurieho ze společnosti D.A. Davidson je jedním z hlavních důvodů opatrnosti investorů prudký růst kapitálových výdajů na infrastrukturu umělé inteligence. Velké technologické společnosti investují obrovské částky do budování datových center a výpočetní kapacity.
Tyto investice mohou v krátkodobém horizontu snižovat volné peněžní toky společností, což investory vede k větší opatrnosti. Investoři nyní čekají především na důkazy, že tyto investice přinesou dostatečně vysokou návratnost.
Podle Lurieho by se sentiment vůči technologickým společnostem mohl zlepšit například v případě, že by byl uveden nový model umělé inteligence, který by výrazně posunul technologické možnosti a obnovil důvěru investorů v budoucí růst zisků.
Dalším sektorem, který v posledních měsících ztratil část své dynamiky, jsou drahé kovy. V roce 2025 přitom zaznamenaly zlato a stříbro mimořádně silný růst. Cena zlata během roku vzrostla o přibližně 64 procent, zatímco stříbro dokonce o více než 140 procent.
Po výrazném růstu však přišla korekce. Na konci ledna ceny obou kovů prudce poklesly a následné obchodování bylo velmi nestabilní. Od začátku února se cena zlata zvýšila pouze o několik procent a stříbro dokonce mírně oslabilo.
Podle Alexe Shahidiho ze společnosti Evoke Advisors by však investoři neměli tento vývoj přeceňovat. Po tak výrazném růstu je podle něj přirozené, že část investorů realizuje své zisky.
Vývoj ceny zlata navíc v poslední době ovlivňují protichůdné faktory. Na jedné straně geopolitické napětí a obavy z inflace podporují poptávku po bezpečných aktivech. Na druhé straně však silnější americký dolar snižuje atraktivitu zlata, které nenese žádný výnos.
Shahidi zároveň upozorňuje, že výhled zlata zůstává z dlouhodobého hlediska pozitivní. Poptávku po tomto kovu podporují například nákupy centrálních bank, geopolitická nejistota i historická role zlata jako ochrany proti inflaci.
Stříbro má podle něj poněkud odlišný charakter. Na rozdíl od zlata má totiž významné průmyslové využití a jeho cena je proto více závislá na ekonomickém cyklu a průmyslové poptávce.
Třetím segmentem, který v poslední době ztratil část svého růstového momenta, jsou akcie malých společností. Index Russell 2000, který sleduje americké small caps, na začátku roku 2026 krátce překonal širší trh a vzrostl o více než deset procent.
Od svého vrcholu z konce ledna však tento index zaostává za indexem S&P 500. Za celý rok tak zatím vykazuje růst pouze kolem 1,7 procenta.
Podle portfoliomanažera Chrise Tessina ze společnosti Acuitas Investments je jedním z hlavních důvodů změna očekávání ohledně úrokových sazeb. Malé společnosti jsou totiž na vývoj úrokových sazeb velmi citlivé.
Tyto společnosti často financují svůj růst prostřednictvím úvěrů. Pokud investoři začnou očekávat vyšší úrokové sazby nebo pomalejší snižování sazeb, může to negativně ovlivnit jejich ocenění.
Dalším faktorem je také zvýšená volatilita na trzích. V obdobích, kdy investoři rychle přesouvají kapitál mezi rizikovými a bezpečnými aktivy, bývají malé společnosti zasaženy výrazněji než velké stabilní společnosti.
Navzdory nedávnému zpomalení však mnoho analytiků zůstává vůči malým společnostem optimistických. Očekávají totiž, že pokud se ekonomický růst zrychlí a úrokové sazby začnou klesat, mohou small caps opět výrazně outperformovat širší trh.
Podle Tessina navíc zůstávají valuace malých společností relativně atraktivní ve srovnání s velkými technologickými společnostmi. Právě tento faktor může v budoucnu přilákat investory hledající nové růstové příležitosti.
Pro investory tak současná situace představuje období přechodu. Některé z nejsilnějších tržních trendů posledních let zpomalily, ale jejich dlouhodobý potenciál zůstává podle mnoha analytiků stále zachován.
