Ceny ropy se stabilizovaly poblíž 75 dolarů za barel v důsledku nových amerických sankcí vůči Íránu a pevných náznaků prezidenta Donalda Trumpa o možných clech vůči Kanadě a Mexiku, což zvýšilo napětí na již tak nejistém globálním trhu s energií. Prezidentovo prohlášení na nedávné tiskové konferenci vedlo k tomu, že světový benchmark ropy Brent vzrostl až o 0,6 %.
USA agresivně uvalily na Írán nové sankce, které se zaměřují na zprostředkovatele, plavidla a osoby, jež mají mít vazby na nelegální dodávky íránské ropy. Současně Trump potvrdil, že navrhovaná cla na hlavní zahraniční dodavatele ropy do USA, Kanadu a Mexiko, by mohla vstoupit v platnost příští měsíc, a to včas.
Stabilní vzestup cen ropy měl na začátku roku třeskutý náboj, když jej zpočátku podpořilo chladné počasí a dříve uvalené kolo sankcí ze strany Spojených států. Tento vzestup však zaznamenal znatelné komplikace poté, co Trump nastoupil do úřadu a začal razit myšlenku cel, která vyvolala obavy ze zpomalení globálního růstu a možného snížení poptávky po ropě.
Případné uvalení cel na Kanadu a Mexiko by mohlo mít dopad na dodávky do Spojených států, neboť tyto země patří mezi nejvýznamnější americké obchodní partnery. Zvláštní pozornost si zaslouží přibližně 4 miliony barelů ropy, především těžké ropy, které Kanada denně dodává do USA. Toto zásadní průmyslové propojení potvrzuje skutečnost, že mnoho amerických rafinerií je postaveno právě pro tyto barely těžké ropy, na rozdíl od lehké ropy získávané z břidlicových polí.
Mezitím byla trestní opatření uvalená na člena OPEC Írán namířena proti síti, která se údajně podílela na pokoutní přepravě desítek milionů barelů ropy. Jak uvedlo americké ministerstvo zahraničí a ministerstvo financí, sankcionované subjekty se údajně nacházejí v několika významných ekonomikách, včetně Íránu, Spojených arabských emirátů, Hongkongu, Indie a Číny.
Tržní analytik Jens Naervig Pedersen, stratég Danske Bank, tento vývoj interpretoval slovy: „Trh je sice nadále dobře zásoben, ale obnovené zaměření na sankce vůči Íránu mu dnes poskytuje určitou podporu.“ Podle Pedersena byly ceny ropy obecněji rozkolísané obchodními nervozitami a slabšími ekonomickými údaji z USA.
Nově uvalené sankce proti obchodu s íránskou ropou by mohly vést k tomu, že provozovatelé budou využívat inovativní strategie k udržení obchodu. Podle předpovědí účastníků trhu mohou zvýšit přepravu z lodi na loď nebo zůstat delší dobu mimo síť geolokačních signálů, a tím se přizpůsobit novým sankcím.
Kromě situace v Íránu se obchodníci s ropou potýkají s řadou dalších nejistot souvisejících s dodávkami. Zatímco se všeobecně předpokládá, že OPEC a jeho spojenci by mohli opět odložit zvýšení těžby, Irák se připravuje na obnovení toku ropy ropovody z Kurdistánu. Současně probíhající jednání o ukončení války na Ukrajině by mohla narušit dodávky ruské ropy.
Tváří v tvář vedení obnovené kampaně maximálního tlaku proti Íránu se Trumpova administrativa vyjádřila, že dává širší přednost levnější ropě. Za tímto účelem podnikla několik kroků, například motivovala ke zvýšené domácí produkci a tlačila na OPEC+, aby snížil ceny.
Příliv protichůdných signálů tento měsíc udržoval ceny ropy v úzkém pásmu. Investoři zároveň sledují i měnovou politiku Federálního rezervního systému, která by mohla ovlivnit energetické trhy. Rostoucí úrokové sazby v USA mohou vést k posílení dolaru, což obvykle snižuje ceny komodit včetně ropy.
V rámci širší diskuse o tomto kritickém vývoji bude později v úterý v Londýně zahájena konference International Energy Week. Na konferenci vystoupí významní řečníci, například Fatih Birol z Mezinárodní energetické agentury. Vedle toho vystoupí vedoucí představitelé několika významných energetických společností, kteří poskytnou svůj pohled na současný scénář a budoucí podobu globálních dodávek energie.
Zatímco dopady sankcí a cel se postupně projevují, otázkou zůstává, jak se budou vyvíjet globální dodávky ropy. Očekává se, že OPEC+ a další významní producenti budou muset přehodnotit své strategie, aby udrželi stabilitu na trhu. Jak se bude vyvíjet situace, budou investoři i politici bedlivě sledovat další kroky americké vlády a jejich dopad na energetické trhy po celém světě.
