V investičním světě patří otázka štěpení akcií mezi nejoblíbenější témata drobných investorů i analytiků.
Aktuálně se pozornost trhu upírá k technologickému gigantovi, kterým je společnost Microsoft (MSFT). Přestože se jeho akcie v únoru 2026 obchodují za nominální cenu přibližně 397 USD, což je na první pohled méně než u společností jako Alphabet či Broadcom při jejich posledních splitech, existují specifické faktory, které na Microsoft vytvářejí unikátní tlak. Tento tlak není dán pouze cenou samotnou, ale především prestižním postavením firmy v globálních indexech.
Hlavním důvodem, proč by investoři měli brát možnost rozdělení akcií vážně, je pozice firmy v indexu Dow Jones Industrial Average (DJIA). Na rozdíl od většiny ostatních indexů, které jsou váženy tržní kapitalizací, je Dow Jones vážený cenou. To znamená, že akcie s vyšší nominální hodnotou mají na pohyb celého indexu mnohem silnější vliv než ty levnější. Pro indexové administrátory představuje příliš drahá akcie technický problém – pokud se jedna firma začne utrhávat, může sama o sobě zkreslovat výkon celého „Dowa“. Tento problém se nejčastěji řeší právě splitem.
Historické paralely a tlak indexu Dow Jones
Historie nám v tomto směru nabízí zajímavé srovnání s největším konkurentem. V srpnu 2020 přistoupila společnost Apple (AAPL) ke štěpení akcií v poměru 4 : 1. V té době se její cena pohybovala v rozmezí mezi 431 USD a 524 USD. Microsoft se se svou současnou cenou těmto úrovním nebezpečně přibližuje. Pokud by se cena jeho akcií dále zvyšovala v důsledku probíhajícího AI boomu, mohl by v indexu získat nepřiměřenou váhu, což je scénář, kterému se S&P Global, správce indexu Dow, snaží aktivně vyhýbat.
Stojí za zmínku, že firmy často přistupují ke štěpení akcií i proto, aby si udržely nebo získaly místo v elitním klubu Dow 30. Nominálně drahé akcie totiž brání diverzifikaci portfolia malých investorů, pro které může být jedna akcie za 500 dolarů příliš velkým soustem. Existují sice legendární výjimky, jako je Berkshire Hathaway (BRK.A), jejíž akcie typu A přesahují hodnotu 750 000 USD, ale to je ve světě masivně obchodovaných technologických titulů naprostý unikát. Pro Microsoft, který bojuje o přízeň širokého spektra investorů, dává udržení rozumné nominální ceny smysl nejen z pohledu indexu, ale i z hlediska dostupnosti pro retailové obchodníky, kteří hrají na trhu stále větší roli.
Boom umělé inteligence jako hlavní motor růstu
Současná valuace Microsoftu je poháněna především masivními investicemi do umělé inteligence. Analýzy pro rok 2026 naznačují, že by firma mohla i nadále překonávat širší trh díky své integraci AI do balíku Office a cloudových služeb Azure. Společnost S&P Global projektuje pro odvětví AI mezi lety 2024 a 2029 průměrné složené roční tempo růstu (CAGR) ve výši 40 %. Pokud Microsoft tuto vlnu úspěšně osedlá a potvrdí predikce analytiků, kteří věští cíl kolem 625 USD za akcii, stane se otázka splitu nevyhnutelnou.
Právě tento růstový potenciál paradoxně zvyšuje pravděpodobnost štěpení. Čím úspěšnější Microsoft v oblasti AI bude, tím dříve se jeho nominální cena stane pro cenově vážený index neúnosnou. Přestože společnost v posledních letech vykazuje stabilní hrubou marži ve výši 68,59 % a vyplácí dividendu s výnosem 0,86 %, hlavním tématem pro akcionáře zůstává právě to, jak management naloží se strukturou akciového kapitálu. Poslední split Microsoftu proběhl v únoru 2003, a po více než dvaceti letech by tak mohl být rok 2026 tím pravým časem pro další krok.
Kdo je v pořadí před Microsoftem?
Navzdory všem indiciím však split nemusí přijít v řádu týdnů. V rámci třiceti titulů indexu Dow Jones je totiž Microsoft aktuálně až třetí nejdražší akcií. Prvenství v tomto směru drží investiční banka Goldman Sachs (GS), jejíž cena přesahuje 900 USD, tedy více než dvojnásobek ceny Microsoftu. Na druhém místě se nachází strojírenský gigant Caterpillar (CAT) s cenou přibližně 780 USD.
Je logické předpokládat, že tlak na rozdělení akcií dopadne nejdříve na tyto dva tituly. Dokud Goldman Sachs a Caterpillar své akcie nerozdělí, Microsoft pravděpodobně nebude cítit bezprostřední potřebu jednat, aby vyhověl pravidlům indexu. Správci trhu se v posledních letech zdají být o něco benevolentnější k vyšším nominálním cenám. Přesto by měli být investoři ve střehu – s tržní kapitalizací 2,9 bilionu USD je Microsoft příliš velkým hráčem na to, aby jeho cena zůstala bez povšimnutí. Jakmile se pohnou nejdražší komponenty indexu, Microsoft bude dalším na řadě, což by mohlo vyvolat novou vlnu nákupní euforie u retailových investorů.
