Japonský premiér Fumio Kišida 14. srpna překvapivě oznámil, že nebude usilovat o znovuzvolení do čela vládnoucí Liberálnědemokratické strany (LDP), což na světových finančních trzích vyvolalo zdánlivě minimální vlny. Akcie a jen se po Kišidově oznámení téměř nepohnuly, což bylo jasnou připomínkou toho, jak je politické prostředí v Japonsku navzdory častým změnám vlády ve čtvrté největší ekonomice světa stabilní.
Japonská ekonomika a finanční trhy však v posledních týdnech zdaleka nebyly stabilní kvůli jiným faktorům. Například burzovně obchodovaný fond (ETF) iShares MSCI Japan zaznamenal od 11. července pokles o 4 %, což je období, které se shoduje se slabší zprávou o inflaci v USA, která podpořila očekávání snížení úrokových sazeb Federálního rezervního systému. Japonský jen, národní měna, ve stejném období posílil vůči americkému dolaru o 8 %.
Vzhledem k tomu, že japonským akciovým indexům hluboce dominují těžké váhy světové výroby, jako jsou Toyota Motor, Sony Group a Hitachi, jejichž finanční výsledky se nafukují, když se zámořské zisky přepočítávají zpět na slabší jen, jsou tyto události významné. “Firmy kótované na burze získávají v průměru 60 % svých zisků mimo Japonsko,” komentuje Michael Kelly, který ve společnosti PineBridge Investments řídí strategii pro více aktiv.
Změna nálady investorů směrem ke zbývajícím 40 % by mohla potenciálně udržet růstovou trajektorii jenu. Významným faktorem tohoto posunu bylo rozhodnutí Bank of Japan z 31. července ukončit osm let trvající záporné úrokové sazby a stanovit novou úrokovou sazbu na 0,25 %. “Jednalo se o nejvýznamnější zasedání BOJ za posledních deset let,” poznamenává Aaron Hurd, senior manažer měnového portfolia ve společnosti State Street Global Advisors.
Do této dynamiky se promítl i globální ekonomický sentiment. Od 1. července klesly výnosy amerických desetiletých státních dluhopisů o 0,5 procentního bodu, protože trhy nadále očekávají snížení sazeb Fedu. Tím se snížil rozdíl ve výnosech oproti Japonsku, což vedlo k tomu, že značný počet investorů se stáhl z carry trade s jeny, což je obchodní strategie, při níž si investoři půjčují jeny, aby jinde hledali vyšší výnosy.
Jen, který 11. července dosáhl nejnižší hodnoty 161 za dolar, se v současnosti obchoduje za přibližně 149. Toto oživení snižuje náklady na dovoz do Japonska, což potenciálně umožní Kišidovu nástupci prosazovat proinflační politiku, v což trhy doufají. “Politickou bolestí Kišidy byla inflace způsobená slabým jenem,” upřesňuje Daniel Hurley, specialista na portfolio mezinárodních akcií ve společnosti T. Rowe Price.
To by následně mohlo umožnit další zvyšování sazeb a posilování jenu. Hurd předpokládá, že do konce roku 2025 bude směnný kurz 130.
Vzhledem k této ekonomické situaci zastávají Kelly i Hurley býčí názor na domácí japonské akcie, zejména na finanční sektor. Podle Kellyho se bankám často daří, když se zvyšují úrokové sazby, a to by mohlo potenciálně vést k růstu bankovních úvěrů. A to i přesto, že akcie tří největších japonských bankovních skupin – Mitsubishi UFJ Financial Group, Sumitomo Mitsui Financial Group a Mizuho Financial Group – klesly za pouhé dva týdny o více než 10 %.
Tyto finanční jemnosti však neubírají japonské ekonomice na její expozici vůči možné recesi v USA, tvrdí Marko Papic, hlavní stratég společnosti BCA Research. V kombinaci se zpomalujícím čínským trhem, který je pro Japonsko další masivní exportní destinací, Papic varuje, že “kolísání v Japonsku je spojeno s obavami z recese, nikoli s odezníváním carry trade”.
Navzdory krátkodobým nejistotám většina investorů předpovídá Japonsku po třech stagnujících desetiletích pozitivní dynamiku. Náklady na pracovní sílu jsou nyní konkurenceschopné, a to i ve srovnání s některými částmi Číny. “Při kurzu 120 by byl jen stále levný,” poznamenává Papic.
Vláda a tokijská burza nadále podporují společnosti, aby rušily křížové podíly a zvyšovaly ocenění nad účetní hodnotu pomocí dividend a zpětných odkupů. Podniky se pomalu znovu učí zvyšovat mzdy a ceny, což vede ke zvýšení běžných výdajů a zároveň odrazuje od budoucích úspor. Japonský trh je tak mezi vyspělými ekonomikami nejvíce podhodnocený.
“Myslíme si, že přehodnocování japonského trhu bude pokračovat na úroveň Evropy a nakonec i USA,” předpovídá Hurley z T. Rowe, přičemž časový horizont ponechává neupřesněný. Jeho prohlášení odráží optimismus maskovaný dávkou opatrnosti a zdůrazňuje, jak nelze zaručit předvídatelnost, pokud jde o trhy, a to ani tváří v tvář známým politickým změnám.
