Ceny ropy se v úterý na asijských trzích pohybovaly jen velmi mírně, protože obchodníci zvažovali kombinaci faktorů, které mohou v následujících týdnech ovlivnit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Tato kombinace zahrnuje rozhodnutí OPEC+ o nastavení tempa produkce, nejistotu kolem sankcí vůči Rusku a také slabší signály z americké ekonomiky. V takovém prostředí se ropa Brent obchodovala těsně pod hranicí 65 USD za barel a americká WTI těsně nad 60 USD za barel, což odráží snahu trhu najít nový směr po několika týdnech zvýšené volatility.
V centru pozornosti bylo pondělní oznámení skupiny OPEC+, která uvedla, že v prosinci zvýší produkci o 137 000 barelů denně v rámci dříve plánovaného postupného uvolňování omezení těžby. Toto zvýšení je však posledním plánovaným krokem před pozastavením dalších úprav produkce v prvním čtvrtletí roku 2026. Důvodem mají být nejisté trendy v globální poptávce po ropě a očekávaná sezónní slabost trhu během zimních měsíců, kdy se poptávka tradičně stabilizuje nebo mírně snižuje.
Analytici upozorňují, že krok OPEC+ je v současné situaci pragmatický. Trh totiž čelí dvěma protichůdným silám. Na jedné straně stojí možnost přebytku nabídky v prvních měsících roku 2026, pokud by produkce nebyla koordinována. Na druhé straně však panuje nejistota ohledně dodávek z Ruska v důsledku nových sankcí ze strany Spojených států. Pokud by sankce skutečně narušily ruský export, mohlo by to rychle snížit očekávaný přebytek ropy na trhu a vytvořit tlak na růst cen.
Podle komentáře analytiků ING by situace mohla urychlit jednání OPEC+ v příštím roce, protože skupina bude muset reagovat flexibilněji než dříve. Jinými slovy – současné rozhodnutí o pozastavení růstu těžby není finální strategií, ale spíše „vyčkávací fází“, během které organizace sleduje, jak se bude vyvíjet světová poptávka, logistika dodávek a účinnost sankčních režimů.
Další faktor, který se na ropném trhu projevil, pochází ze Spojených států. Přestože americká ekonomika v posledních měsících vykazovala relativně stabilní růst, poslední data z výrobního sektoru přinesla zklamání. Index PMI ve výrobě, který sleduje aktivitu podniků, klesl na 48,7 bodu – což znamená, že sektor je již osmý měsíc po sobě v kontrakční fázi. Slabší výroba obvykle znamená nižší poptávku po průmyslových palivech, mazivech a surovinách, což představuje další tlak na ceny ropy.
Investoři nyní vyčkávají na zveřejnění pravidelných týdenních dat Amerického ropného institutu (API) o zásobách v USA. Tato data mohou poskytnout konkrétnější signály o tom, zda je spotřeba ropy v USA v poklesu nebo zda slabá průmyslová data zatím neovlivnila celkovou úroveň poptávky. Pokud zásoby výrazně vzrostou, může to být další faktor tlačící ceny ropy dolů. Naopak nečekaný pokles zásob by mohl změnit tón obchodování ve prospěch růstu.
Rizikem zůstává také geopolitická situace. Sankce proti Rusku mají nejen ekonomický, ale i logistický dopad, jelikož Rusko patří mezi největší světové vývozce ropy. Závažnější narušení dodávek může rychle ovlivnit ceny především v Evropě a Asii. Nicméně finanční trhy zatím k této možnosti přistupují opatrně – předpokládají, že Rusko si najde alternativní distribuční cesty, případně že sankce budou implementovány postupně.
Celkově lze aktuální situaci na trhu s ropou popsat jako fázi stabilizace po období zvýšených cenových pohybů. Trh čeká na jasnější signály – jak ohledně skutečného dopadu sankcí, tak ohledně tempa globálního ekonomického růstu. Dokud tato data nepřijdou, je pravděpodobné, že ceny ropy zůstanou v relativně úzkém obchodním pásmu.
