Ceny ropy se na závěr týdne dostaly pod výrazný prodejní tlak a páteční obchodování na asijských trzích jen potvrdilo sestupný trend, který nyní směřuje k týdennímu poklesu o téměř 3 %. Investoři reagují na zprávy o mírovém plánu pro Ukrajinu, jenž byl vypracován USA a Ruskem, a zároveň sledují, jaké dopady mohou mít nově zaváděné sankce na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Kombinace geopolitických událostí, makroekonomické nejistoty a obav ze slabší poptávky tak přetváří dynamiku světového ropného trhu.
V ranních hodinách asijského obchodování futures na ropu Brent s lednovým termínem splatnosti klesly o 1 % na 62,76 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela 1,1 % a obchodovala se za 58,38 USD za barel. Tyto pohyby navázaly na týdenní propad, který je způsoben především obavami z nadbytku nabídky a obnovením nakládky v klíčovém ruském exportním uzlu. Trh tak vymazává zisky, které ropa dosáhla v předchozích dnech, a zároveň čelí dalším tlakům, jež mají původ jak na politické, tak na ekonomické scéně.
Hlavní pozornost investorů se aktuálně soustředí na mírový plán, o němž informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten potvrdil, že obdržel 28bodový návrh připravený společně Spojenými státy a Ruskem. Zelenskyj zároveň uvedl, že očekává brzký rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který je jednou z klíčových postav diplomatického procesu. Podle informací agentury Reuters by však plán znamenal zásadní ústupky ze strany Kyjeva, včetně vzdání se celého Donbasu a výrazného omezení armády. Tyto podmínky jsou dlouhodobě označovány jako nepřijatelné jak politickými představiteli Ukrajiny, tak většinou veřejnosti.
Pro obchodníky ale samotná informace o tom, že Zelenskyj o plánu jedná, znamená snížení válečné rizikové prémie v cenách ropy. Vyhlídka na možnou stabilizaci konfliktu by totiž mohla vést k menšímu ohrožení dodávek z Ruska a postupnému návratu části ruské produkce na světový trh. Ceny ropy byly třetím rokem ovlivňovány geopolitickým napětím a jakýkoli signál uklidnění se obvykle promítá do poklesu cen.
Dalším faktorem jsou sankce USA, které v pátek vstupují v platnost po skončení přechodného období. Ty míří na dva největší ruské ropné hráče – Rosněfť a Lukoil. Sankce byly oznámeny již začátkem roku a jejich dopady se postupně začínají projevovat. Klíčoví odběratelé v Indii a Číně – dlouhodobě hlavní odběratelé ruské ropy – omezují své nákupy, což má dopad na cenotvorbu i budoucí strategii exportu. Lukoil navíc dostal termín do 13. prosince, aby se vypořádal se svým masivním mezinárodním portfoliem, což na trh přináší další vrstvu nejistoty.
Ropný trh však neovlivňují jen geopolitické signály. Silně rezonují také nejnovější ekonomické údaje ze Spojených států, které investorům připomněly, že očekávání ohledně snížení úrokových sazeb Federálního rezervního systému byla zřejmě příliš optimistická. Pozdní zpráva o zaměstnanosti ukázala, že ekonomika vytvořila 119 000 nových pracovních míst za září, nicméně míra nezaměstnanosti vzrostla na 4,4 % a předchozí měsíce byly revidovány směrem dolů.
Pro trhy to znamenalo jediné – menší šanci, že Fed již v prosinci sníží sazby. Analytici ING upozornili, že po říjnovém zasedání FOMC, které ukázalo rozdělený názor mezi členy výboru, se nyní jeví jako nejpravděpodobnější, že jakýkoli další krok přijde až na začátku roku 2026. To má významné důsledky pro ceny ropy, protože vyšší sazby i silnější dolar obvykle tlumí poptávku po komoditách a zvyšují náklady pro držitele jiných měn.
Dolar v závěru týdne posílil natolik, že směřuje ke svému nejlepšímu výkonu za více než měsíc. Jeho síla byla obzvláště viditelná vůči asijským měnám. To nadále zvyšuje tlak na ceny ropy, protože brusívá komodity denominované v dolarech méně atraktivní pro zahraniční kupce.
Ropný trh tak stojí na křižovatce mezi nadějí na diplomatické uklidnění situace a obavami z nadbytku nabídky a slabší poptávky. Nedostatek jasných signálů a pokračující makroekonomická nejistota navíc znamenají, že volatilita bude pravděpodobně pokračovat i v následujících dnech.
