Ceny ropy v pátek posílily a částečně tak smazaly ztráty ze čtvrtečního obchodování, kdy propadly o více než 2 %. Důvodem aktuálního růstu je především přesun pozornosti obchodníků k nadcházejícímu prohlášení prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ruska, které má zaznít na začátku příštího týdne. Současně se trh snaží vstřebat další vlnu hrozeb ohledně celních opatření ze strany USA, která by mohla mít přímý dopad na globální obchod a tedy i na poptávku po ropě.
Ropa Brent se aktuálně obchoduje poblíž 69 dolarů za barel, zatímco americká ropa WTI (West Texas Intermediate) se pohybuje kolem hranice 67 dolarů. Přestože trh čelí významným výzvám, je Brent podle analytiků na cestě k týdennímu zisku, což naznačuje, že fundamentální poptávka zůstává stabilní, a že aktuální výkyvy zatím nenarušily důvěru investorů ve vývoj trhu.
Zásadní událostí pro nadcházející dny bude Trumpovo pondělní vystoupení, v němž má podle vlastních slov zveřejnit „významné prohlášení“ ohledně Ruska. V rozhovoru pro NBC News prezident kritizoval ruského vůdce Vladimira Putina za pokračující útoky na Ukrajinu a naznačil, že se připravují přísnější sankce. Tyto sankce, pokud by se zaměřily na ruský ropný sektor, by mohly zásadně ovlivnit globální dodávky a přitlačit na růst cen.
Zároveň Trump pokračuje v celní ofenzivě, když oznámil záměr zavést plošná cla ve výši až 20 % na většinu obchodních partnerů USA. Tato opatření, která mají vstoupit v platnost 1. srpna, představují další eskalaci obchodního napětí, jež už zasáhlo trhy v předchozích týdnech. Obavy investorů pramení z toho, že další narušení mezinárodního obchodu by mohlo přibrzdit hospodářský růst, snížit poptávku po ropě a přinést druhotné inflační tlaky.
Navzdory těmto hrozbám se na trhu s ropou objevují i pozitivní faktory, které ceny podporují. V první řadě je to sezónní vrchol poptávky během léta na severní polokouli, kdy roste spotřeba v dopravě i průmyslu. Dále pak fakt, že podle informací z OPEC+ je skupina připravena revidovat své rozhodnutí o navyšování produkce. Ačkoliv OPEC+ plánuje v srpnu zvýšit produkci, zástupci skupiny už zvažují, že by od září tento trend zvrátili, a tím zrušili nedávná omezení produkce o celý rok dříve, než se původně očekávalo.
K možnému obratu přispívají i dřívější obavy z přebytku ropy na konci roku, které se znovu začínají dostávat do popředí. Pokud by se poptávka zadrhla v důsledku cel nebo zpomalení ekonomiky a nabídka zároveň stoupala, vznikl by tlak na pokles cen, což je pro členy OPEC+ nepřijatelné. Skupina se proto snaží najít rovnováhu mezi stabilizací cen a udržením podílu na trhu.
Warren Patterson, vedoucí komoditní strategie ve společnosti ING v Singapuru, v této souvislosti uvedl, že přísnější sankce vůči Rusku by mohly dramaticky změnit výhled na trh s ropou. Pokud by Rusko čelilo výrazným omezením vývozu, došlo by k výpadkům v globálních dodávkách, což by v kombinaci s napjatým letním trhem tlačilo ceny vzhůru.
Poptávka zůstává zatím robustní, přičemž poplatky za přepravu i čerpání ropy zůstávají vysoké. Navíc se neobjevily výrazné známky zpomalení poptávky v Asii ani v USA, což posiluje domněnku, že fundamenty zůstávají v rovnováze.
Současný růst cen tak nevychází jen z geopolitiky, ale i ze strukturální napjatosti trhu a sezónních vlivů. Očekávání investorů zůstávají křehká, avšak jakékoliv nečekané oznámení – ať už sankce vůči Rusku nebo změna v produkční politice OPEC+ – může způsobit prudké cenové pohyby.
