Cena ropy v posledních dnech výrazně posílila, protože investoři reagují na signály o zlepšujících se obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Čínou, tedy dvěma největšími ekonomikami světa. Vyhlídka na sjednání nové obchodní dohody mezi Washingtonem a Pekingem podporuje důvěru v budoucí růst globální poptávky po energiích. Ropa typu Brent se tak dostala nad hranici 66 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate se obchoduje kolem 62 dolarů. Tento vývoj přichází v době, kdy trh v předchozích týdnech čelil obavám z možného přebytku nabídky a zpomalující poptávky.
Pokrok v jednáních mezi USA a Čínou přichází po sérii diplomatických setkání, v jejichž rámci vyjednavači obou zemí uvedli, že dosáhli shody na několika klíčových bodech. Tyto body by nyní měli oficiálně potvrdit prezident Donald Trump a čínský prezident Si Ťin-pching během svého setkání, které je naplánováno na čtvrtek. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že dříve plánovaná hrozba uvalení až 100% cel na čínské zboží je „prakticky mimo hru“. Tento signál je zásadní, protože právě cla a obchodní omezení z posledních let významně narušovala globální dodavatelské řetězce a snižovala investiční jistotu v klíčových průmyslových odvětvích.
K růstu ceny ropy přispěl také nedávný zásah Spojených států proti dvěma velkým ruským producentům ropy – společnostem Rosněfť a Lukoil. Tato opatření byla představena jako součást širší strategie, která má oslabit příjmy Ruska z vývozu ropy, aniž by zároveň způsobila neřízený šok v dodávkách. Sankce omezují možnosti ruských společností v oblasti financování, logistiky a mezinárodního obchodu, což přispělo k odstranění části dosavadních očekávání ohledně nadbytečné nabídky na světových trzích. Právě tyto obavy v uplynulých týdnech tlačily cenu ropy směrem k pětiměsíčním minimům.
Zároveň však na trhu nadále existují faktory, které mohou růst cen v následujících týdnech omezovat. Aliance OPEC+ pokračuje v postupném navyšování produkce a některé členské státy naznačují možnost dalšího zvýšení těžby. Například Kuvajt uvedl, že je připraven rozšířit výstup, pokud to bude situace na trhu vyžadovat. To vytváří tlak na rovnováhu mezi růstem nabídky a poptávky. Pokud by světová ekonomika nerostla dostatečně rychle, trh by se mohl opět dostat do situace přebytku, což by pravděpodobně vedlo k poklesu cen ropy.
Analytici proto varují před přílišným optimismem. Vandana Hari, zakladatelka výzkumné společnosti Vanda Insights, uvedla, že současná cena ropy vychází především z očekávání budoucí pozitivní poptávky, nikoli ze současných fundamentů trhu. Podle ní může být růst cen pouze dočasný, přičemž ropa Brent může znovu nalézt rovnováhu v rozmezí 60 až 70 dolarů za barel. Tuto opatrnost potvrzuje také výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol, který zdůraznil, že zatímco zprávy o obchodní dohodě mohou krátkodobě podpořit ceny, dlouhodobě stále trvá tlak způsobený vysokou produkcí v USA a celkově slabší poptávkou.
Mezitím Donald Trump zahájil třídenní návštěvu Asie, během níž jedná nejen o obchodní dohodě, ale také o geopolitických tématech a bezpečnostních otázkách. Setkání se Si Ťin-pchingem je považováno za klíčový okamžik, který může určovat další směřování nejen ropných trhů, ale i širšího ekonomického prostředí. Pokud dohoda naváže na ohlášený pokrok, může to posílit globální ekonomickou aktivitu a tím i poptávku po ropných produktech. Pokud by však jednání selhala, může trh velmi rychle zareagovat opačným směrem.
Současný růst ceny ropy je tak výsledkem kombinace geopolitických signálů, obchodních očekávání a strategických kroků vlád. Trh bude pozorně sledovat výsledek čtvrtečního jednání, které může potvrdit pokračující růst nebo naopak obnovit nejistotu.
