Ceny ropy se na začátku nového týdne odrazily od svého pětiměsíčního minima, protože investoři znovu získali částečnou důvěru ve stabilizaci trhu. Hlavním faktorem, který nyní formuje náladu na komoditních trzích, je očekávání možného obchodního jednání mezi Spojenými státy a Čínou. To by mohlo přinést uvolnění napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami – a zároveň dvěma největšími spotřebiteli ropy na planetě.
V pondělním obchodování se futures na ropu Brent zvýšily o 94 centů, tedy o 1,5 %, a dosáhly ceny 63,67 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) rovněž posílila o 89 centů, tedy o 1,54 %, a obchodovala se na úrovni 59,81 USD za barel. Tento růst přichází po prudkém pátečním propadu, kdy oba kontrakty ztratily přibližně 4 % a uzavřely na nejnižších úrovních od května letošního roku.
Podle Suvra Sarkara, energetického analytika společnosti DBS, byl propad cen ropy minulý týden způsoben kombinací faktorů – příměřím v Gaze, které snížilo geopolitické riziko v oblasti Blízkého východu, a zároveň nárůstem obchodní nejistoty mezi USA a Čínou v souvislosti s termínem obchodního příměří 10. listopadu. Sarkar zdůraznil, že současný nárůst cen je spíše technickým odrazem po silném výprodeji než známkou trvalého obratu.
„Prodejní tlak se nyní zdá být omezen ochotou obou stran k jednání,“ uvedl Sarkar. „Krátkodobý výhled bude záviset na tom, zda se podaří obnovit dialog na nejvyšší úrovni. Pokud ano, můžeme vidět stabilizaci trhu v rozmezí 60 až 65 dolarů za barel.“
Napětí mezi Washingtonem a Pekingem se znovu vyostřilo minulý týden, když Čína rozšířila kontroly vývozu vzácných zemin – klíčových surovin používaných v elektronice, zbrojním průmyslu i výrobě elektromobilů. Reakcí na tento krok bylo prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že uvalí 100% cla na čínský vývoz do USA. Tato hrozba okamžitě vyvolala neklid na trzích, který se projevil poklesem cen komodit, včetně ropy.
Zvláštní pozornost investorů se nyní upírá k možnému setkání Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které by mohlo přinést alespoň symbolické zmírnění napětí. Zatímco původně se očekávalo, že k setkání dojde koncem měsíce, Trump v pátek překvapivě oznámil, že „nevidí důvod“ pro osobní schůzku. Tím sice zvýšil nejistotu, ale americký obchodní zástupce Jamison Greer v neděli naznačil, že jednání stále zůstávají na stole a setkání by se mohlo uskutečnit v Jižní Koreji v rámci fóra Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).
Historicky přitom podobné diplomatické události výrazně ovlivňují vývoj cen ropy. Trh totiž reaguje nejen na aktuální nabídku a poptávku, ale i na psychologické faktory – a každé zklidnění mezinárodního napětí bývá impulsem pro růst cen komodit.
Na straně poptávky přinesly poslední data pozitivní zprávu: čínský dovoz ropy v září meziročně vzrostl o 3,9 % na 11,5 milionu barelů denně. Tento údaj ukazuje, že čínská ekonomika, navzdory vnějším tlakům, udržuje silnou spotřebu energie. Vyšší dovoz by mohl poskytnout trhům oporu v případě, že se obchodní vztahy s USA nezhorší.
Na Blízkém východě pak došlo k vývoji, který přispěl ke snížení geopolitického napětí. Palestinská militantní skupina Hamas propustila prvních sedm izraelských rukojmí, což představuje první fázi dohody o příměří, kterou údajně pomohl zprostředkovat právě Donald Trump. Tato událost byla trhy přijata pozitivně, protože snížila obavy z možného přerušení dodávek ropy z regionu.
V krátkodobém horizontu zůstává klíčovým faktorem pro vývoj cen ropy výsledek plánovaných obchodních jednání mezi USA a Čínou. Pokud se podaří dosáhnout dohody nebo alespoň oddálit další vlnu cel, analytici očekávají, že ceny se mohou stabilizovat nad hranicí 60 dolarů za barel. Naopak, pokud by jednání zkrachovala, mohla by ropa znovu zamířit k úrovním okolo 55 dolarů.
