Ceny ropy se na světových trzích opět dostaly pod výrazný tlak geopolitických událostí. Ve čtvrtek prudce vzrostly a krátce se vrátily nad psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel poté, co útoky na ropné tankery a energetickou infrastrukturu vyvolaly obavy z dlouhodobého narušení dodávek. Eskalující konflikt v oblasti Perského zálivu tak opět přitáhl pozornost investorů, kteří začali do cen ropy započítávat vyšší geopolitickou rizikovou prémii.
Futures na ropu Brent, která slouží jako hlavní globální benchmark, během dopoledního obchodování vzrostly o více než sedm procent a dostaly se na úroveň kolem 98 dolarů za barel. Na začátku týdne přitom cena této ropy krátce vystoupala téměř k hranici 120 dolarů. Podobný vývoj zaznamenala také americká ropa West Texas Intermediate, jejíž futures posílily o více než sedm procent a přiblížily se k hranici 94 dolarů za barel. Takto výrazné denní pohyby ukazují, jak citlivý je ropný trh na geopolitické události v regionu, který je klíčový pro globální energetické dodávky.
Napětí na trhu vzrostlo zejména poté, co média informovala o útocích na dva ropné tankery v Perském zálivu poblíž pobřeží Iráku a Kuvajtu. Záběry sdílené na sociálních sítích ukazovaly plavidla zachvácená plameny. Irácké zdroje připsaly útok Íránu. Podle Farhana al-Fartousího, ředitele irácké společnosti General Company for Ports, při incidentu zahynul jeden námořník a záchranné týmy evakuovaly posádky z obou lodí, které zůstaly v plamenech. Irák zároveň uzavřel všechny své ropné přístavy a podle dostupných informací uniklo do moře i určité množství paliva.
Další incident se odehrál poblíž Dubaje, kde byla třetí loď zasažena neznámým projektilem. Informovala o tom britská námořní agentura United Kingdom Maritime Trade Operations. Současně se objevily zprávy, že Omán a Irák dočasně uzavřely některé ropné terminály v reakci na bezpečnostní rizika. Tato série incidentů okamžitě vyvolala obavy z rozsáhlejšího narušení dodavatelských řetězců v regionu.
Situaci dále zkomplikovala zpráva, že Čína v březnu okamžitě zakázala export rafinovaných paliv, aby zabránila možnému nedostatku na domácím trhu. Tento krok podle analytiků naznačuje, že konflikt na Blízkém východě má dopady daleko za hranicemi samotného regionu. Energetické trhy tak čelí nejen přímému riziku přerušení dodávek, ale i řadě sekundárních opatření jednotlivých států, která mohou trh dále destabilizovat.
Velká pozornost investorů se nyní soustředí především na Hormuzský průliv. Tato úzká námořní cesta, kterou obklopuje z velké části Írán, je jedním z nejdůležitějších dopravních uzlů světového energetického systému. Přes průliv prochází přibližně pětina globálních dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Některé kontejnerové a tankerové společnosti již omezily plavbu v této oblasti, protože mají potíže zajistit pojištění pro své lodě a chtějí chránit posádky před rizikem útoků.
Analytici banky ANZ upozorňují, že trhy mohou stále podceňovat délku a rozsah možných narušení. Podle nich se ropné trhy po počáteční šokové reakci často dostávají do fáze, kdy ceny zůstávají zvýšené delší dobu. V takovém případě již není hlavní otázkou, zda k narušení dodávek dojde, ale jak dlouho budou producenti schopni udržet těžbu a export za stále složitějších provozních podmínek.
Mezinárodní energetická agentura ve své poslední zprávě varovala, že současný konflikt může způsobit jedno z největších narušení dodávek ropy v historii moderního trhu. Podle jejích odhadů se tok ropy přes Hormuzský průliv výrazně zpomalil z přibližně 20 milionů barelů denně na pouhý zlomek tohoto objemu. Kvůli omezeným skladovacím kapacitám byly některé producentské země v oblasti Perského zálivu nuceny snížit produkci nejméně o deset milionů barelů denně.
Agentura zároveň upozornila, že pokud nedojde k rychlému obnovení přepravy, mohou ztráty v dodávkách dále růst. Celosvětová nabídka ropy by podle současných odhadů mohla v březnu klesnout přibližně o osm milionů barelů denně. Část tohoto výpadku by měla být kompenzována vyšší produkcí Ruska, Kazachstánu a dalších zemí mimo skupinu producentů OPEC+, ale podle analytiků to nemusí být dostatečné.
V reakci na napjatou situaci oznámila Mezinárodní energetická agentura rekordní uvolnění strategických ropných rezerv. Na trh by mělo být uvolněno přibližně 400 milionů barelů ropy. Americký prezident Donald Trump navíc uvedl, že Spojené státy uvolní dalších 172 milionů barelů ze svých nouzových zásob.
Navzdory těmto krokům zůstává situace na trhu velmi nejistá. Data zveřejněná ve Spojených státech sice ukázala, že zásoby ropy minulý týden vzrostly o 3,8 milionu barelů, což bylo více, než očekávali analytici, ale geopolitické faktory mají v současnosti na ceny mnohem větší vliv než běžné statistiky o zásobách.
