Ceny ropy na asijských trzích v pátek výrazně vzrostly a navázaly tak na sérii geopolitických událostí, které znovu obrátily pozornost investorů k rizikům na straně nabídky. Hlavním impulzem byl ukrajinský útok dronem na ropný sklad v ruském černomořském přístavu Novorossijsk – klíčovém uzlu, odkud proudí velká část ruského exportu ropy do světa. Zpráva o škodách způsobených útokem rychle vyvolala reakci na trzích, protože jakékoli narušení infrastruktury v této oblasti může mít přímý dopad na globální dodávky.
Futures na ropu Brent pro leden posílily o 2 % na 64,26 USD za barel, zatímco americká WTI přidala 2,1 % na 59,84 USD za barel. Investoři tak okamžitě započítali do cen vyšší rizikovou prémii. V době, kdy trh řeší jak geopolitické napětí, tak i budoucí přebytek ropy, se cena stává citlivější na jakékoli narušení stability dodavatelských řetězců.
Ukrajinský útok přišel v době, kdy se pozornost trhů přesouvá i k novým sankcím ze strany Spojených států, které se zaměřují na největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Sankce začnou platit 21. listopadu a očekává se, že výrazně ztíží ruským firmám možnost prodávat ropu tradičním odběratelům. Obě společnosti již v předstihu omezily některé své operace a obchodníci nyní spekulují, že tyto útlumy budou pokračovat i po zavedení sankcí. Pro trh to znamená, že vedle fyzického rizika narušení infrastruktury připočítává i riziko regulatorní.
Další podpora cen ropy přišla ze Spojených států, kde se po téměř 43 dnech znovu otevřela americká vláda. Trh očekává, že po obnovení činnosti federálních institucí by se mohla mírně zvednout poptávka po palivech, zejména pokud začne opět růst objem dopravy a vládních nákupů. Tento faktor však funguje spíše jako krátkodobý podpůrný signál, protože širší makroekonomické prostředí zůstává plné nejistoty.
Na druhé straně analytici upozorňují, že dlouhodobý výhled pro ropu zůstává stále tlumený. Obavy pramení především z prognóz na roky 2025 a 2026, kdy by podle organizace OPEC mělo dojít k přebytku nabídky na globálním trhu. Právě tato změna výhledu způsobila během týdne výrazné kolísání cen ropy. OPEC ještě nedávno držel optimistické předpovědi ohledně růstu poptávky a napjatého trhu do roku 2026. Avšak nově zveřejněná zpráva kartelu naznačila spíše mírný přebytek nabídky už příští rok, což vyvolalo neklid mezi investory.
Reakce byla okamžitá: ve středu ceny ropy Brent i WTI spadly o více než 4 % a dostaly se na třítýdenní minima, než páteční události způsobily prudký obrat. Přidala se i Mezinárodní energetická agentura (IEA), která ve čtvrtek zveřejnila vlastní predikci předpokládající ještě výraznější nadbytek nabídky v příštím roce. Důvodem má být nejen zvýšená produkce v zemích OPEC, ale i v dalších státech, plus zpomalení růstu poptávky.
IEA navíc upozornila, že zvyšující se ekonomická nejistota ve světě může poptávku po ropě dále oslabit. Slabší ekonomický růst v Evropě, přetrvávající tlak na spotřebitele v USA a kolísání ekonomiky v Číně dohromady představují kombinaci, která může výrazně zasáhnout ropné trhy v příštích dvou letech. Ačkoliv geopolitické události dokáží cenu ropy krátkodobě vyhnat vzhůru, strukturální faktory na straně nabídky a poptávky mají často silnější střednědobý dopad.
Kombinace útoku na Novorossijsk, očekávaných sankcí USA a rozdílných prognóz o budoucím vývoji trhu tak vytváří prostředí, které je pro ropu značně volatilní. Investoři musí kalkulovat nejen s aktuálními výpadky či omezeními, ale také s tím, jak rychle se může situace změnit při dalších zprávách od OPEC nebo IEA. Páteční růst cen ropy proto není pouhým odrazem jednoho incidentu – je výsledkem celého spektra faktorů, které přetvářejí výhled pro globální energetický trh.
