Ceny ropy zaznamenaly v úterý výrazný růst, a to i přesto, že na trhu zatím neexistují konkrétní známky přerušení dodávek. Důvodem je zvýšená geopolitická nejistota spojená s pokračujícím napětím mezi Íránem a Izraelem, která udržuje nervozitu na trzích a přispívá k vyšší volatilitě. Obchodníci i analytici varují, že dokud bude přetrvávat riziko eskalace konfliktu, ceny ropy zůstanou na vyšších úrovních, i kdyby zůstala fyzická nabídka suroviny stabilní.
Na londýnské burze vzrostly futures na ropu Brent o 82 centů na 74,05 USD za barel, což znamená nárůst o 1,1 %. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) posílila o 77 centů na 72,54 USD za barel. Oba kontrakty v úvodu obchodního dne dokonce vzrostly o více než 2 %, než následoval pokles a následné zotavení v rozkolísaném obchodování. Tento vývoj ukazuje na nervozitu obchodníků, kteří pečlivě sledují každý nový signál z Blízkého východu.
Írán, třetí největší producent ropy v rámci kartelu OPEC, hraje v této rovnici klíčovou roli. Obavy z možného narušení vývozu ropy z Íránu nebo ohrožení strategické námořní cesty přes Hormuzský průliv jsou hlavními faktory, které ženou ceny vzhůru. Hormuzský průliv je považován za nejdůležitější ropnou tepnu na světě, denně jím proplouvá přibližně 19 milionů barelů ropy a ropných produktů, což představuje téměř pětinu světové spotřeby.
Ačkoli zatím neexistují žádné potvrzené zprávy o výpadcích v dodávkách, dochází ke znepokojivým incidentům, které zvyšují míru rizika. Například v úterý ráno došlo ke kolizi tří plavidel poblíž Hormuzského průlivu. Některé lodě operující v oblasti byly také zasaženy elektronickými válečnými opatřeními, jež narušila jejich navigační systémy, což opět podtrhuje zranitelnost přepravních tras a zvyšuje náklady přepravních společností kvůli pojistkám a bezpečnostním opatřením.
Navzdory těmto událostem analytici zatím hodnotí riziko uzavření průlivu jako nízké. Podle Olea Hansena ze Saxo Bank není v zájmu Íránu, aby došlo k uzavření této klíčové obchodní cesty – Írán by přišel o značné příjmy z vývozu ropy, což by mohlo destabilizovat jeho ekonomiku. Na druhé straně i Spojené státy mají zájem na udržení nižších cen ropy, aby snížily inflační tlaky, a proto se pravděpodobně pokusí omezit dopad konfliktu diplomatickou cestou.
Další vývoj bude záviset nejen na geopolitice, ale i na datech o nabídce a poptávce. Mezinárodní energetická agentura (IEA) v úterý zveřejnila svoji měsíční zprávu, v níž upravila prognózu růstu poptávky po ropě – snížila ji o 20 000 barelů denně. Zároveň však zvýšila odhad růstu nabídky o 200 000 barelů denně, celkově tedy na 1,8 milionu barelů denně. Tyto údaje naznačují, že trh je z hlediska objemu dobře zásoben, což vytváří protiváhu k růstovým tlakům způsobeným geopolitickým napětím.
Složité obchodní prostředí doplňuje i makroekonomická nejistota. Investoři upírají pozornost k rozhodnutí amerického Federálního rezervního systému (Fed), který má v úterý večer jednat o dalším vývoji úrokových sazeb. Vyšší sazby zpravidla znamenají silnější dolar, což by mohlo zbrzdit růst cen komodit, včetně ropy. Naopak signály o ochotě Fedu snižovat sazby by mohly opět podpořit ceny ropy a dalších aktiv.
Z výše uvedeného je zřejmé, že vývoj cen ropy v následujících týdnech bude záviset na několika faktorech zároveň – od vývoje v Hormuzském průlivu, přes rozhodnutí centrálních bank, až po další makroekonomické signály o síle globální poptávky. Zatím trh spoléhá spíše na psychologické faktory a hrozby, než na reálné dopady na dodávky, což však neznamená, že nervozita v obchodování brzy poleví.
