Ceny ropy ve čtvrtek zaznamenaly mírný růst poté, co pět dní v řadě klesaly. Hlavním impulzem pro obrat bylo zveřejnění silných údajů o poptávce po ropě ve Spojených státech, které nadále zůstávají největším světovým spotřebitelem této komodity. Futures na ropu Brent vzrostly o 41 centů (0,6 %) na 67,3 USD za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate (WTI) přidala 41 centů na 64,76 USD za barel. Přestože se trhy nadále potýkají s makroekonomickou nejistotou, zejména kvůli nové vlně amerických cel, investoři ocenili známky stabilního růstu poptávky a pokles zásob.
Ve středu obě referenční ceny oslabily přibližně o 1 % a dosáhly nejnižších hodnot za posledních osm týdnů. Za tímto vývojem stála především politická nejistota po oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že by se mohl setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přičemž USA zároveň pokračují v přípravách na sekundární sankce vůči Rusku, včetně možnosti sankcí proti Číně. Tento vývoj vytváří složitý geopolitický kontext, který může mít vliv na dodávky a tok ropy na světových trzích – Rusko je po USA druhým největším producentem ropy na světě.
Zásadní pozitivní zprávou pro trh s ropou však byl nečekaný pokles amerických zásob ropy. Podle Energetické informační agentury (EIA) klesly zásoby v týdnu končícím 1. srpna o 3 miliony barelů na 423,7 milionu barelů, přičemž analytici oslovení agenturou Reuters očekávali pokles pouze o 591 000 barelů. Důvodem tohoto výrazného úbytku byly především vyšší americké exporty ropy a nárůst rafinérské činnosti – zejména v oblastech Mexického zálivu a západního pobřeží, kde využití rafinérií vzrostlo na nejvyšší úroveň od roku 2023.
Analytici z JP Morgan ve své poznámce uvedli, že globální poptávka po ropě dosáhla v průměru 104,7 milionu barelů denně, což představuje meziroční růst o 300 000 barelů. Přesto je tento údaj mírně pod jejich předchozí prognózou. I tak však experti očekávají zlepšení v následujících týdnech, přičemž růst spotřeby by měl být tažen zejména leteckým palivem a petrochemickými surovinami.
Poptávkovou dynamiku ovlivňuje také vývoj v Číně, která zůstává jedním z největších dovozců ropy. Čínský dovoz sice v červenci meziměsíčně klesl o 5,4 %, ale meziročně vzrostl o výrazných 11,5 %. To naznačuje, že i přes krátkodobé výkyvy zůstává základní trend růstu čínské spotřeby ropy zachován. Analytici očekávají, že čínská rafinérská aktivita zůstane v příštích týdnech stabilní, což může dál podpořit poptávku na globálním trhu.
Na druhé straně však růst cen ropy brzdí globální makroekonomická nejistota, a to zejména v souvislosti s novými americkými cly. Prezident Trump uvalil nové 25% clo na dovoz z Indie, jako reakci na to, že Indie pokračuje v nákupech ruské ropy. Cla mají vstoupit v platnost tři týdny po 7. srpnu. Tento krok může ovlivnit obchodní toky, poptávku na rozvíjejících se trzích i širší energetickou diplomacii.
Navíc Trump pohrozil, že by mohl oznámit podobná cla i na Čínu. Takové rozhodnutí by mohlo způsobit narušení dodavatelských řetězců, oslabit globální ekonomiku a negativně ovlivnit poptávku po palivech. Seniorní analytička Priyanka Sachdeva ze společnosti Phillip Nova upozornila, že „trhy zřejmě podceňují dlouhodobý dopad těchto cel, zejména na americkou ekonomiku a inflaci“. Dodala také, že navzdory tomu, že cla ještě nezačala platit, jejich dopad už trhy zohledňují.
Současná situace tak ilustruje protichůdné tlaky, které na ropný trh působí. Na jedné straně silná americká poptávka, nízké zásoby a stabilní čínská rafinérská činnost – na druhé straně rostoucí geopolitické napětí, obchodní bariéry a nejistoty kolem globálního růstu. I přes tuto složitost zůstává ropa klíčovým ukazatelem nálady na trzích a zároveň významným faktorem pro celosvětové inflační trendy.
Z dlouhodobého hlediska bude pro ropný trh rozhodující, zda se poptávka skutečně udrží na vysoké úrovni i v prostředí zvýšené ekonomické volatility. Stejně tak bude důležité sledovat, jak se vyvíjí vztahy mezi USA, Čínou, Indií a Ruskem – a jak velký dopad budou mít sankce a cla na tok energií a celkovou rovnováhu na trzích.
