Ceny ropy se ve středu dostaly výše díky kombinaci dvou důležitých faktorů. Za prvé to byl překvapivý pokles zásob ropy a ropných produktů ve Spojených státech, který naznačuje silnější poptávku nebo nižší produkci, než trh očekával. Za druhé trhy ovlivnila diplomatická naděje spojená s plánovaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v jihokorejském městě Pusán, kde by obě největší světové ekonomiky mohly naznačit zmírnění některých obchodních napětí.
Futures na ropu Brent vzrostly o 0,34 % na 64,62 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate si připsala 0,33 % na 60,35 dolarů za barel. Přestože se jedná jen o mírný nárůst, jeho význam spočívá v kontextu posledních dní, kdy se ceny ropy pohybovaly pod tlakem obav z přebytku nabídky a nejisté poptávky v klíčových regionech.
Zpráva čínského ministerstva zahraničí, že Peking očekává „pozitivní výsledky“ jednání v Pusánu, trhům dodala určitou dávku optimismu. Čína také naznačila, že je ochotná pokračovat ve spolupráci se Spojenými státy v otázkách týkajících se fentanylu, což je téma, které hrálo roli v americké politice cel na čínské zboží. Americký prezident naznačil, že v případě konstruktivní dohody by mohl přehodnotit některá stávající cla, což by mohlo zmírnit část napětí, které se přeneslo i na trh s ropou.
Trhy však nezvedla pouze diplomacie. Podle údajů Amerického ropného institutu (API) došlo v týdnu končícím 24. října k výraznému poklesu zásob surové ropy – o více než 4 miliony barelů. Ještě výraznější byl pokles zásob benzínu o více než 6 milionů barelů a destilátů o více než 4 miliony barelů. Takto znatelné čerpání zásob zpravidla ukazuje na pevnější poptávku nebo sezónní nárůst spotřeby, například v dopravním nebo průmyslovém sektoru.
Analytici však upozorňují, že současný růst cen má své limity. Priyanka Sachdeva, seniorní analytička společnosti Phillip Nova, ve svém komentáři poznamenala, že zatímco snížení zásob pomáhá cenám, poptávka zůstává nejistá, zejména kvůli zpomalujícím ekonomikám v Evropě a některým asijským zemím. Kromě toho skupina OPEC+ signalizovala možnost mírného navýšení produkce již v prosinci, což by mohlo zvýšit tlak na nabídku v nadcházejících měsících. Podle informací z trhu se diskutuje o navýšení produkce přibližně o 137 000 barelů denně.
Situaci na trhu komplikují také nové sankce uvalené Spojenými státy na významné ruské energetické společnosti Lukoil a Rosneft, které mají souviset s pokračujícím konfliktem na Ukrajině. Sankce mohou teoreticky ztížit některým odběratelům přístup k ruské ropě, avšak zatím panují pochybnosti, nakolik tyto sankce skutečně omezí globální nabídku. Rusko naopak reagovalo prohlášením, že je připraveno nabízet svou energii „nejvyšší kvality“ dalším zájemcům a že trh si sám vybere.
Tato nejistota se projevuje i v chování významných odběratelů. Například některé indické rafinerie dočasně pozastavily nové nákupy ruské ropy, dokud nedostanou právní a logistické záruky. Jiní kupci, jako státní společnost Indian Oil, uvedli, že budou pokračovat v nákupech, pokud budou moci postupovat v souladu se sankčními pravidly. Trh je tedy v přechodovém období, kdy se hledá rovnováha mezi politickými rozhodnutími a praktickými potřebami energetické bezpečnosti.
Celkově tedy ceny ropy rostou díky kombinaci optimismu ze strany diplomatických jednání a konkrétních dat o poklesu zásob. Zároveň ale zůstává patrné, že nejistota nepolevuje – a každý nový krok ze strany OPEC+, USA, Číny či Ruska může opět změnit směr, kterým se budou trhy ubírat.
