Cena ropy vystoupala na pětiměsíční maximum poté, co Spojené státy společně s Izraelem zaútočily na klíčová jaderná zařízení v Íránu. Tento překvapivý vývoj na Blízkém východě okamžitě rozvířil obavy investorů ohledně globálních dodávek ropy a naznačil možné narušení stability celého regionu.
Futures na ropu Brent se v pondělí ráno zvýšily o 72 centů, což představuje nárůst o 0,93 %, a dosáhly hodnoty 77,73 USD za barel. Ropa West Texas Intermediate (WTI) si připsala 71 centů, tedy 0,96 %, a obchodovala se za 74,55 USD. Ještě předtím se však obě komodity obchodovaly o více než 3 % výše, přičemž Brent vystoupal až na 81,40 USD a WTI na 78,40 USD. Šlo tak o nejvyšší úrovně od ledna letošního roku.
Za prudkým růstem cen stojí víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že USA zničily několik hlavních íránských jaderných zařízení, čímž se oficiálně připojily k probíhající izraelské vojenské kampani proti Íránu. Reakce Teheránu na sebe nenechala dlouho čekat – Írán označil útok za válečný akt, přislíbil odvetu a zároveň varoval před dalším rozšířením seznamu legitimních cílů pro své ozbrojené síly. Trump byl označen za „hazardéra“, který eskaluje napětí v regionu, jenž je klíčový pro světovou energetiku.
Írán patří mezi tři největší producenty ropy v rámci kartelu OPEC a má zásadní strategickou polohu u Hormuzského průlivu, kudy proudí přibližně 20 % světových dodávek ropy. Obavy, že by Teherán mohl v odvetě tuto kritickou trasu zablokovat, přispěly k růstu cen. Sugandha Sachdeva, zakladatelka výzkumné společnosti SS WealthStreet, v této souvislosti uvedla, že cena ropy Brent by mohla v nejbližší době stoupat až k hranici 100 USD za barel. V extrémním scénáři, kdy by došlo k úplnému uzavření průlivu, by podle ní nebyla vyloučena ani cena 120 USD za barel.
Podle společnosti Sparta Commodities se rizika poškození ropné infrastruktury nyní výrazně zvýšila. I když existují alternativní trasy ropovodů vedoucí z oblasti Perského zálivu, úplné nahrazení toku ropy přes Hormuzský průliv by nebylo možné. Řada přepravců by se navíc z bezpečnostních důvodů začala regionu vyhýbat, čímž by se ještě více omezil objem exportu.
Podle analýzy Goldman Sachs by v případě, že by se tok ropy přes Hormuz na měsíc snížil o polovinu, mohla cena ropy Brent krátkodobě dosáhnout až 110 USD za barel. I když banka zatím předpokládá, že k výraznému narušení dodávek nedojde, upozorňuje na zvýšenou míru nejistoty a potenciální tlak na inflaci a měnovou politiku ve světě.
Od začátku červnové eskalace konfliktu mezi Íránem a Izraelem se cena ropy Brent zvýšila o 13 %, zatímco cena WTI vzrostla přibližně o 10 %. Tento vývoj významně ovlivňuje nejen komoditní trhy, ale také finanční sektor a globální ekonomické prognózy.
Vzhledem k tomu, že příjmy z ropy tvoří podstatnou část státního rozpočtu Íránu, by případné dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu mělo tvrdé dopady i na samotný Teherán. Jak uvedla Sachdeva, jde o dvousečnou zbraň – blokáda průlivu může sice poškodit globální dodávky, ale současně by mohla Írán připravit o klíčové zdroje příjmů.
V reakci na eskalaci napětí vyzvalo Japonsko k uklidnění situace a apelovalo na obě strany, aby usilovaly o diplomatické řešení. Podobně i jihokorejský náměstek ministra průmyslu varoval před možným dopadem konfliktu na světový obchod a energetickou bezpečnost. Mezitím ruský prezident Vladimir Putin svolal na pondělí setkání s íránským ministrem zahraničí Abbasem Araqchim, s cílem diskutovat o stabilizaci situace. Ruská agentura Interfax označila toto setkání za strategicky významné.
Ceny ropy tak nyní nejsou ovlivňovány pouze klasickými tržními faktory, ale stále více geopolitickými riziky, jejichž vývoj je obtížně předvídatelný. S rostoucím napětím v oblasti Blízkého východu se očekává zvýšená volatilita a trhy zůstávají mimořádně citlivé na jakékoli další vývojové události.
