Ceny ropy se ve čtvrtek téměř nezměnily, protože investoři zvažovali dvě protichůdné geopolitické události – potenciální příměří v Gaze a zároveň zastavení mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco dohoda mezi Izraelem a Hamásem by mohla přinést úlevu trhům a zmírnit obavy z eskalace konfliktu na Blízkém východě, nejistota kolem Ukrajiny nadále udržuje sankce proti Rusku, druhému největšímu vývozci ropy na světě.
Ve čtvrteční ranní seanci futures na ropu Brent mírně vzrostly o 13 centů na 66,38 USD za barel, zatímco americká WTI posílila o 11 centů na 62,66 USD. I přes minimální změny se trh nadále drží v úzkém pásmu, protože obchodníci čekají na potvrzení klíčových politických rozhodnutí, která mohou zásadně ovlivnit budoucí nabídku i poptávku.
Příměří v Gaze by mohlo změnit situaci na trhu
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Izrael a Hamás dosáhli dohody o příměří, která by měla ukončit dvouletý konflikt v Gaze. Dohoda zahrnuje i propuštění rukojmích, což je podle něj krok, který by mohl znamenat začátek stabilizace regionu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že vláda dohodu projedná a schválí ji ve čtvrtek v poledne izraelského času.
Podle Claudia Galimbertího, hlavního ekonoma společnosti Rystad Energy, může mít tato dohoda „rozsáhlé dopady“ na ropné trhy. Pokud by skutečně vedla k uklidnění situace, mohla by snížit útoky jemenských Húsiů v Rudém moři, přiblížit možnou jadernou dohodu s Íránem a nakonec otevřít cestu k zvýšení íránského exportu ropy.
Galimberti ale zároveň upozornil, že podobné pokusy o příměří už v minulosti několikrát selhaly. „Trh proto zůstává opatrný – investoři čekají na konkrétní kroky, ne na politické proklamace,“ dodal.
OPEC+ brzdí růst nabídky, poptávka v USA překvapila
Zatímco geopolitické faktory vytvářejí tlak na ceny, na straně nabídky zůstává situace relativně stabilní. Skupina OPEC+, složená z hlavních producentů v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem, se o víkendu dohodla na listopadovém zvýšení produkce, které však bylo nižší, než trh očekával. Tím se zmírnily obavy z přebytku nabídky, ale zároveň to signalizuje, že producenti se nechtějí vzdát kontroly nad cenami.
„Příměří v Gaze pravděpodobně nebude mít přímý dopad na objem dodávek,“ uvedl Michael McCarthy, generální ředitel platformy Moomoo Australia and New Zealand. „OPEC+ stále nenaplňuje své kvóty, takže trh zůstane relativně napjatý.“
Naopak pozitivní signál přichází ze Spojených států, kde týdenní objem dodávek ropných produktů vzrostl na 21,99 milionu barelů denně – nejvíce od prosince 2022. Tento údaj, který se považuje za proxy ukazatel spotřeby, naznačuje, že americká poptávka po ropě roste, což pomáhá vyvažovat globální nejistotu.
Ukrajinská situace drží sankce proti Rusku
Ceny ropy ve středu vzrostly o přibližně 1 %, když trh reagoval na zprávy o zastavení pokroku v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou. To znamená, že sankce vůči Rusku zůstanou pravděpodobně v platnosti ještě dlouhou dobu. Rusko je přitom druhým největším vývozcem ropy na světě, a jakékoli omezení jeho exportu má okamžitý dopad na globální ceny.
Podle analytiků JP Morgan se však globální poptávka po ropě začátkem října mírně zpomalila. Ukazatele, jako jsou příjezdy kontejnerů do Los Angeles, přeprava nákladními vozy v Německu nebo objem čínského exportu, naznačují slabší aktivitu. Banka odhaduje, že světová poptávka se v prvních sedmi dnech října pohybovala kolem 105,9 milionu barelů denně, což je sice o 300 000 více než loni, ale méně, než se původně očekávalo.
Trh zůstává křehký, investoři vyčkávají
Kombinace nejistoty ohledně příměří, slabšího růstu poptávky a stále platných sankcí vytváří pro trh s ropou složité prostředí. Podle analytiků zůstává situace „mimořádně křehká“ – i menší událost může způsobit prudké cenové výkyvy.
Tempo růstu globálních zásob ropy a produktů se přitom minulý týden zpomalilo, když vzrostly pouze o 8 milionů barelů, což je nejmenší nárůst za posledních pět týdnů. Tento údaj podporuje předpoklad, že rovnováha mezi nabídkou a poptávkou se začíná stabilizovat.
Zatímco krátkodobě trh ovlivňuje geopolitika, z dlouhodobého hlediska bude klíčové, jak se bude vyvíjet spotřeba v USA a Číně – dvou největších odběratelů ropy na světě.
