Ceny ropy se na konci týdne ocitly ve volném pádu, když kombinace geopolitických faktorů, makroekonomických obav a překvapivých kroků kartelu OPEC+ přispěla k největším týdenním ztrátám od června. Investoři s napětím sledují další vývoj vztahů mezi USA a Ruskem, přičemž možnost diplomatického průlomu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem by mohla výrazně změnit rovnováhu na trhu s ropou. K tomu se přidávají nové americké celní tarify, které mohou snížit globální poptávku, a rozporuplná rozhodnutí skupiny OPEC+, jež nadále zesilují tlak na cenu černého zlata.
Pokles cen ropy a týdenní bilance
V pátek ráno v 06:30 GMT klesly futures na ropu Brent o 51 centů na 65,92 USD za barel, což představuje ztrátu více než 4 % za celý týden. Ještě výraznější propad zaznamenala americká ropa West Texas Intermediate (WTI), která oslabila o 57 centů, tedy 0,89 %, na 63,31 USD za barel. V týdenním srovnání jde o téměř 6% pokles, což je nejhorší výkon od konce června.
Tento vývoj přichází po šesti dnech nepřetržitého poklesu ceny WTI, což je série, jaká nebyla zaznamenána od prosince 2023. Pokud se v pátek ceny nezvednou, půjde o nejdelší nepřetržitý pokles od srpna 2021, což signalizuje narůstající pesimismus investorů i obchodníků.
Celní hrozby a obavy z globální poptávky
Klíčovým faktorem, který ovlivnil vývoj na trhu s ropou, byla nová vlna amerických cel, která vstoupila v platnost ve čtvrtek. Vyšší cla na dovoz z několika klíčových partnerů vyvolaly obavy z oslabení globální ekonomiky, což by mohlo negativně ovlivnit poptávku po ropě. Analytici banky ANZ v poznámce uvedli, že cla přicházejí v citlivé době – právě když americká ekonomika vykazuje známky oslabení a trh práce je slabší, než se čekalo.
Další nejistotu přinesla Trumpova výhružka zvýšením cel na dovoz indické ropy, pokud bude Indie nadále nakupovat ropu z Ruska. Tento krok je vnímán jako tlak na Indii i Rusko, aby ustoupily a přistoupily na americké podmínky ohledně ukončení konfliktu na Ukrajině. Trump zároveň varoval i Čínu, která je největším odběratelem ruské ropy, že může čelit podobným clům jako Indie.
Taková rétorika může krátkodobě znejistit trhy a investory, ale zároveň naznačuje, že Trump připravuje prostor pro budoucí dohodu, která by mohla vést k diplomatickému zmírnění napětí a uvolnění sankcí – což by mohlo paradoxně vyústit ve zvýšení nabídky ropy na trhu.
Naděje na dohodu s Ruskem
Ve čtvrtek Kreml oznámil, že se Donald Trump a Vladimir Putin setkají v nejbližších dnech, přičemž cílem jednání má být ukončení války na Ukrajině. Očekává se, že případné diplomatické urovnání by mohlo vést k postupnému uvolnění sankcí vůči Rusku. To by umožnilo ruským firmám znovu exportovat větší množství ropy na světové trhy, čímž by došlo ke zvýšení nabídky a potenciálnímu dalšímu tlaku na ceny.
Analytici upozorňují, že tato očekávání jsou zatím velmi spekulativní, ale trh je na jakýkoli geopolitický signál mimořádně citlivý. Jak poznamenala nezávislá analytička Tina Teng pro Reuters, „kombinace celních hrozeb a diplomacie posouvá tržní náladu do neklidné roviny, kde se cena ropy neřídí pouze nabídkou a poptávkou, ale především politikou“.
OPEC+ uvolňuje omezení těžby
Do celé situace přispěla i samotná skupina OPEC+, která o víkendu oznámila, že v září předčasně zruší většinu dobrovolného omezení těžby. Tento krok byl vnímán jako signál rostoucího sebevědomí producentů, ale zároveň posílil obavy, že na trhu dojde k přesycení nabídkou. Za normálních okolností by takový krok podporoval ekonomický růst, ale v kombinaci s oslabením poptávky kvůli celní politice a makroekonomickým nejistotám může mít opačný efekt.
Investoři tak nyní řeší dvojí riziko – slábnoucí globální poptávku a rostoucí nabídku, což vytváří kombinaci, která není pro cenu ropy příznivá. Krátkodobý tlak na cenu je silný, přičemž další vývoj bude záviset nejen na jednáních mezi velmocemi, ale i na ochotě OPEC+ reagovat flexibilně.
