Ropné trhy zažívají jeden z nejdramatičtějších týdnů za poslední roky. Eskalace konfliktu na Blízkém východě ochromila námořní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové energetické tepně světa. Cena ropy proto směřuje k největšímu týdennímu růstu od roku 2022 a investoři začínají zvažovat scénáře, ve kterých by ceny mohly překročit hranici 100 dolarů za barel.
Hlavním faktorem, který v posledních dnech určuje vývoj na globálních trzích, je eskalující válka mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy. Konflikt výrazně zasáhl region Perského zálivu a přinesl vážné narušení globální energetické infrastruktury. Největší dopad je patrný právě v Hormuzském průlivu, kde se podle námořních analytiků téměř zastavila komerční doprava.
Tento úzký námořní koridor mezi Íránem a Ománem je jednou z nejdůležitějších dopravních cest pro globální obchod s ropou. Podle údajů Mezinárodní energetické agentury tudy ještě v minulém roce každý den procházelo přibližně 20 milionů barelů ropy a ropných produktů. To představuje zhruba pětinu světových dodávek přepravovaných po moři.
Jakmile se začaly objevovat zprávy o přerušení lodní dopravy, ropné trhy reagovaly prudkým růstem. Cena severomořské ropy Brent během týdne vyskočila přibližně o 20 % a futures kontrakty se v pátek obchodovaly nad hranicí 87 dolarů za barel. Americká ropa West Texas Intermediate se zároveň pohybovala kolem úrovně 84 dolarů za barel.
Tak výrazný nárůst cen energií okamžitě vyvolal obavy mezi investory i centrálními bankami. Vyšší ceny ropy totiž mohou znovu zvýšit inflační tlaky v globální ekonomice. Centrální banky, které se v posledních měsících snažily inflaci postupně dostat pod kontrolu, tak čelí nové nejistotě.
Analytici investiční banky Goldman Sachs upozorňují, že pokud by přerušení dodávek přes Hormuzský průliv pokračovalo delší dobu, ceny ropy by mohly výrazně překročit hranici 100 dolarů za barel. Podle některých scénářů by mohlo dojít k ještě dramatičtějšímu vývoji.
Katarský ministr energetiky například uvedl, že pokud by tankery a obchodní lodě nemohly průlivem proplouvat několik týdnů, cena ropy by mohla během dvou až tří týdnů vystřelit až na 150 dolarů za barel. Takový scénář by měl výrazné dopady na globální ekonomiku.
Kromě samotných dodávek ropy zasahuje konflikt také rafinérský sektor a přepravní infrastrukturu. Některé tankery zůstaly uvězněny v regionu a část rafinérií byla nucena omezit provoz. Výsledkem je napětí na trzích s ropnými produkty.
Například evropské futures na naftu během týdne vzrostly přibližně o 50 %, což představuje jeden z nejprudších nárůstů v historii tohoto trhu. Takový vývoj naznačuje, že trh se začíná obávat krátkodobého nedostatku paliv.
Politická situace v regionu zároveň zůstává velmi napjatá. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí uvedl, že jeho země nemá v úmyslu zahájit jednání a je připravena čelit případné pozemní invazi. Írán zároveň pokračuje v raketových a dronových útocích na cíle v oblasti Perského zálivu.
Izrael mezitím obnovil rozsáhlé letecké útoky na íránské cíle a Spojené státy zvyšují svou vojenskou aktivitu v regionu. Americký prezident Donald Trump navíc vyzval Íránce, aby se postavili současnému vedení své země, a naznačil, že Spojené státy mohou hrát roli v budoucím politickém uspořádání Íránu.
Americká administrativa zároveň hledá způsoby, jak zmírnit dopady rostoucích cen ropy na domácí ekonomiku. Ministr vnitra Doug Burgum uvedl, že vláda zvažuje celou řadu opatření. Mezi nimi je například možnost uvolnění části strategických ropných rezerv Spojených států.
Tyto zásoby jsou uložené v rozsáhlých podzemních kavernách a slouží jako krizová rezerva pro případ vážného narušení globálních dodávek. Zatím však americká vláda k tomuto kroku nepřistoupila.
Dalším krokem, který má alespoň částečně zmírnit tlak na ceny, je dočasné uvolnění omezení pro nákup ruské ropy ze strany Indie. Americké ministerstvo financí vydalo krátkodobé povolení, které indickým rafinériím umožňuje dokončit některé transakce s ruskou ropou.
Podle dostupných informací již indické rafinérie nakoupily více než 10 milionů barelů ruské ropy. Část těchto dodávek byla pravděpodobně objednána ještě před oficiálním oznámením tohoto kroku.
Napětí na energetických trzích je patrné také v Asii. Čína například nařídila velkým rafinériím pozastavit vývoz benzínu a nafty, aby zajistila dostatek paliv pro domácí trh. Japonské rafinérie zase požádaly svou vládu o možnost uvolnění ropy ze strategických rezerv.
Saúdská Arábie mezitím reagovala zvýšením cen své hlavní ropné směsi pro odběratele v Asii. Rijád zároveň přesměrovává část exportu do přístavů v Rudém moři, aby se vyhnul rizikovému průjezdu Hormuzským průlivem.
Vývoj na ropném trhu tak jasně ukazuje, jak silně mohou geopolitické události ovlivnit globální energetické toky. Pokud by se konflikt v regionu dále rozšiřoval a doprava přes Hormuzský průliv zůstala omezená, mohou ceny ropy zůstat výrazně zvýšené ještě po delší dobu.
