Ceny ropy na začátku týdne prudce vyskočily poté, co Spojené státy a Izrael zahájily rozsáhlé útoky proti Íránu. Trhy reagují na obavy z narušení globálních dodávek a z možné eskalace konfliktu v oblasti, která je klíčová pro světový energetický trh. Investoři sledují zejména vývoj v Hormuzském průlivu, kudy prochází přibližně pětina světové spotřeby ropy.
Futures na ropu Brent vzrostly o 9,6 % na 79,78 dolaru za barel, když se během dne dostaly na nejvyšší úroveň od ledna 2025. Americká ropa West Texas Intermediate posílila o 8,8 % na 72,95 dolaru za barel, jen těsně pod maximem od června. Růst cen tak patří k nejvýraznějším pohybům za poslední měsíce.
Víkendové útoky Spojených států a Izraele si vyžádaly stovky obětí, včetně nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího a dalších vysokých představitelů země. Írán odpověděl raketovými útoky na Izrael a na cíle v několika státech Blízkého východu, které jsou spojeny s USA, včetně Bahrajnu, Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátů.
Napětí dále zesílilo poté, co Írán zaútočil na lodě proplouvající Hormuzským průlivem. Tento úzký námořní koridor spojuje Perský záliv s otevřeným oceánem a představuje jednu z nejdůležitějších tepen světového ropného obchodu. Analytici banky ANZ uvedli, že útoky na tankery výrazně zvýšily hrozbu pro dodávky ropy.
Prezident Donald Trump v neděli večer oznámil, že vojenské operace proti Íránu budou pokračovat i v dalších dnech. Zároveň varoval před možnými dalšími ztrátami na životech amerických vojáků. Konflikt tak podle trhů nemá krátkodobé řešení.
Současné útoky představují druhou významnou operaci USA proti Íránu od poloviny roku 2025. Washington dlouhodobě kritizuje jaderný program Teheránu a v červnu 2025 již provedl údery na klíčová jaderná zařízení v zemi. K aktuální eskalaci dochází jen několik dní poté, co jednání mezi oběma stranami skončila bez dohody.
Podle analytiků společnosti Texas Capital vedených Derrickem Whitfieldem může ropa v nejbližších dnech dále zdražovat. Očekávají, že cena může krátkodobě dosáhnout až 80 dolarů za barel v důsledku pokračujících bojových operací.
Pro investory je nyní klíčové, zda dojde k trvalejšímu omezení přepravy ropy přes Hormuzský průliv. Jakékoli dlouhodobější narušení by mohlo mít výrazný dopad na globální inflaci i hospodářský růst, zejména v ekonomikách silně závislých na dovozu energie.
Vedle geopolitiky sledují trhy také kroky Organizace zemí vyvážejících ropu a jejích spojenců, tedy skupiny OPEC+. Ta se na nedělním zasedání dohodla na zvýšení produkce o 206 000 barelů denně. Tento krok by teoreticky mohl částečně kompenzovat výpadky způsobené konfliktem, otázkou však zůstává, zda členské státy zvýšení skutečně plně realizují.
Nedělní rozhodnutí představuje první navýšení produkce od konce roku 2025. OPEC v minulém roce zvýšil těžbu přibližně o 2,5 milionu barelů denně, aby znovu získal větší podíl na trhu, a v listopadu oznámil krátkou pauzu v dalším navyšování.
I přes plánované zvýšení produkce může být jeho efekt omezen, pokud by se konflikt mezi USA a Íránem dále prohloubil. V takovém případě by trhy pravděpodobně reagovaly dalším růstem cen, protože geopolitická riziková prémie by zůstala vysoká.
Pro investory tak ropa zůstává jedním z hlavních ukazatelů dalšího vývoje finančních trhů. Vývoj cen energie může v následujících týdnech výrazně ovlivnit inflaci, měnovou politiku i výkonnost akciových trhů.
