Ceny ropy ve středu opět vzrostly poté, co během předchozích čtyř dnů zaznamenaly souvislý pokles a v úterý dosáhly pětitýdenního minima. Klíčovým faktorem pro tento obrat byly nové geopolitické obavy, zejména hrozby prezidenta Donalda Trumpa vůči Indii, která i nadále nakupuje ruskou ropu navzdory americkému tlaku. Obavy z možného narušení dodávek zvýšily napětí na trhu, což se odrazilo v růstu cen futures kontraktů jak na ropu Brent, tak na americkou WTI.
Trump tlačí na Indii, ropa reaguje růstem
Futures na ropu Brent vzrostly o 48 centů (0,7 %) na 68,12 USD za barel, zatímco americká WTI přidala 43 centů (0,7 %) a vyšplhala se na 65,59 USD za barel. Trh tak částečně korigoval předchozí poklesy, které byly způsobeny především obavami z přebytku nabídky. Hlavním hybatelem středečního růstu však bylo vyjádření Donalda Trumpa, že USA zvažují uvalení cel na Indii, pokud tato země nepřestane kupovat ropu z Ruska.
Trump se ostře vymezil proti pokračujícím obchodům mezi Indií a Ruskem, přičemž tvrdí, že levná energie umožňuje Putinovi financovat válku na Ukrajině. Vyzval Indii, aby se připojila k americkému tlaku na Moskvu, a oznámil, že pokud do 24 hodin neuvidí změnu přístupu, uvalí cla na indické zboží dovážené do USA.
Obchodní napětí a reakce trhu
Reakce indické vlády na Trumpova slova byla poměrně rázná. Nové Dillí označilo hrozbu cel za „neopodstatněnou“ a v oficiálním vyjádření uvedlo, že bude bránit své ekonomické zájmy, což signalizuje možné zostření obchodních vztahů mezi dvěma strategickými partnery. Současně však existuje možnost, že indické rafinérie začnou hledat alternativy k ruské ropě, což by mohlo narušit stávající dodavatelské řetězce.
Jak upozornili komoditní stratégové ING, na trhu se stále častěji spekuluje, že by americká vláda mohla rozšířit tlak i na jiné odběratele ruské ropy, zejména Čínu, což by mohlo mít širší dopad na celosvětový trh s ropou. I přesto analytici upozorňují, že pokud by Indie přestala odebírat ruskou ropu, trh by pravděpodobně dokázal výpadek pokrýt – větší hrozbou by však bylo, pokud by se od ruské ropy odvrátilo více zemí najednou.
Výhled a role OPEC+
Kromě geopolitického napětí ovlivňuje ceny ropy i produktivní strategie skupiny OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu a její spojence. OPEC+ v neděli oznámil, že v září plánuje zvýšit těžbu o 547 000 barelů denně, čímž ukončí své dosavadní dobrovolné omezení těžby o něco dříve, než se původně plánovalo.
Tato informace byla vnímána jako negativní zpráva pro ceny ropy, protože znamená nárůst nabídky v době, kdy trh řeší klesající poptávku z některých oblastí. OPEC+ však zároveň signalizuje, že chce zpět získat tržní podíl, který v posledních měsících zčásti připadl jiným producentům, včetně USA.
Zásoby ropy a další faktory
Dalším důležitým faktorem, který v současnosti ovlivňuje ceny ropy, jsou údaje o zásobách v USA, největším spotřebiteli ropy na světě. Podle Amerického ropného institutu zásoby ropy klesly minulý týden o 4,2 milionu barelů, což je mnohem větší pokles než původní odhady agentury Reuters, která očekávala pokles pouze o 600 000 barelů.
Tento rozdíl naznačuje, že poptávka v USA zůstává silná, což by mohlo v následujících dnech a týdnech podpořit růst cen. Americká energetická informační agentura má ve středu zveřejnit oficiální údaje, které mohou trh ještě více ovlivnit – pozitivně či negativně.
Ekonom Yuki Takashima ze společnosti Nomura Securities dodává, že budoucí vývoj bude záviset na chování Indie. Pokud se indický dovoz z Ruska nezmění, lze očekávat, že ceny WTI se budou pohybovat mezi 60 až 70 USD za barel. Pokud však Indie nakupování omezí a Trump skutečně uvalí cla, trh čeká turbulentnější období.
Shrnutí: ropa mezi geopolitikou a nabídkou
Aktuální růst cen ropy lze chápat jako reakci na geopolitické napětí, nikoliv jako obrat trendu. Zatímco fundamentální faktory, jako je zvýšení těžby OPEC+ a vývoj zásob, stále hovoří spíše pro opatrnost, nové hrozby ze strany USA a nejistota kolem Indie vnáší do trhu další volatilitu. Pokud se naplní obavy z širšího odklonu od ruské ropy, může to mít významný dopad na globální rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou.
