Ceny ropy se na začátku týdne vydaly vzhůru, když se investoři zaměřili na blížící se setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu. Schůzka přichází krátce po summitu mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce, který vyvolal bouřlivé reakce a obavy, že USA budou tlačit na Kyjev k přijetí podmínek, které by zahrnovaly postoupení území Rusku.
Ropa Brent se obchodovala poblíž hranice 66 USD za barel poté, co v předchozí seanci oslabila o 1,5 %. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) se pohybovala nad 63 USD. Obchodníci tak sledovali nejen samotný vývoj jednání, ale i diplomatické signály, které mohou naznačit budoucí stabilitu v regionu. Významnou roli sehrává i skutečnost, že k summitu se připojili také evropští lídři – předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron a generální tajemník NATO Mark Rutte. Jejich účast podtrhuje význam této události nejen pro Ukrajinu, ale i pro evropskou bezpečnost.
Politické napětí a americký tlak na Ukrajinu
Trump po pátečním jednání s Putinem zdůraznil, že bude na Zelenského vyvíjet tlak, aby dohodu s Ruskem uzavřel co nejdříve. Podle některých diplomatických zdrojů se přitom americký prezident tvářil vstřícně vůči požadavkům Moskvy na rozsáhlé územní ústupky. Pro Kyjev je tak jednání mimořádně citlivé – jakékoli rozhodnutí, které by znamenalo ztrátu suverenity nad částí území, by mohlo vyvolat vlnu odporu nejen doma, ale i mezi jeho spojenci v Evropě.
Ukrajinský prezident i jeho evropští partneři přiletěli do Washingtonu s očekáváním, že bude jasně definováno, co Trump s Putinem domluvil a jaké závazky USA hodlají přijmout. Dosavadní vyjádření americké strany však přinášejí spíše nejistotu než konkrétní plán. „Ještě máme před sebou dlouhou cestu,“ uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News. Podle něj sice summit znamenal určitý pokrok, ale rozhodně ne přiblížení k samotné mírové dohodě.
Nejasné bezpečnostní záruky a diplomatické rozpory
Trump evropským lídrům naznačil, že Spojené státy mohou přispět k poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině, a že Putin je ochoten o nich jednat. Zůstává však nejasné, co konkrétně tyto záruky znamenají a zda je Kreml ochoten akceptovat. Přetrvává tak značná diplomatická nejistota, která se promítá i na finanční trhy. Každé nové vyjádření nebo signál z jednání je pečlivě sledován investory, kteří se obávají náhlých změn v postoji Spojených států.
Trump navíc v nedělním příspěvku na své platformě Truth Social napsal, že Zelenskyj „může válku s Ruskem téměř okamžitě ukončit, pokud chce, nebo může pokračovat v boji“. Zmínil se také o Krymu, ale nepřinesl žádné další podrobnosti. Tato vyjádření ještě více posilují spekulace, že Washington tlačí na Kyjev k rychlému kompromisu, který by mohl vyvolat kontroverze.
Sankce, cla a obchodní politika
Důležitým faktorem, který má dopad na cenu ropy, je i Trumpova obchodní politika. Před summitem na Aljašce americký prezident uvedl, že jeho klíčovým požadavkem bude obnovení příměří, a pokud nebude splněno, je připraven odejít z jednání a zavést tvrdá nová opatření proti Moskvě i proti zemím, které nadále kupují ruskou ropu. Tento postoj původně posílil očekávání investorů ohledně možného zpřísnění sankcí, avšak v pátek Trump naznačil, že s uvalováním sankcí nespěchá.
Americký prezident opakovaně kritizoval Indii za nákup ruské ropy a uvalil na ni vysoká cla. Přesto se v posledních dnech zdá, že jeho rétorika poněkud změkla. V rozhovoru pro Fox News prohlásil, že odloží zvýšení cel na čínské zboží, přestože Peking stále nakupuje ruskou ropu. Tento rozpor v americké politice zvyšuje na trhu nejistotu a komplikuje investorům výhled do budoucna.
Dopady na ropné trhy
Ceny ropy se v posledních týdnech pohybují v relativně úzkém pásmu, protože obchodníci se snaží vyhodnotit, jak se geopolitická situace promítne do reálných dodávek. Přestože se pondělní růst jeví jako pozitivní signál, dlouhodobější trend zatím zůstává slabší. Futures na ropu totiž letos klesly o více než 10 %. Důvodem jsou obavy z Trumpovy obchodní politiky, která přináší značnou volatilitu, a také rychlý návrat dodávek na trh ze strany OPEC+, který postupně obnovuje těžbu po předchozích omezeních.
Analytici se shodují, že investoři budou v nadcházejících týdnech sledovat především výsledky jednání mezi Washingtonem, Kyjevem a Moskvou. Každý posun v diplomatických rozhovorech se může promítnout do vývoje cen energií. Jak uvedl Robert Rennie z Westpac Banking Corp., samotná skutečnost, že se jednání konají, je pozitivní, protože udržují dialog v chodu a brání okamžité eskalaci.
