Ceny ropy ve středu zaznamenaly nárůst poté, co Izrael zaútočil na vedení Hamásu v Kataru a americký prezident Donald Trump vyzval Evropskou unii, aby uvalila cla na odběratele ruské ropy. Přestože geopolitické napětí způsobilo růst cen, optimismus na trzích byl omezený, protože obchodníci stále počítají s nepříznivým výhledem nabídky a rostoucími zásobami. Futures na ropu Brent se zvýšily o 0,92 % na 67 USD za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate (WTI) vzrostla o 0,97 % na 63,24 USD za barel.
Podle analytiků byl hlavním faktorem nárůstu cen bezprecedentní izraelský útok v Dauhá, kde sídlí vedení Hamásu. Kelvin Wong, senior analytik společnosti OANDA, upozornil, že tento krok vyvolal obavy z krátkodobého nedostatku dodávek, zejména pokud by došlo k poškození rafinérií členských států OPEC+. Obavy na trhu však zatím nepřešly v paniku, protože bezprostřední dopady na produkci zatím nejsou potvrzené.
Geopolitické napětí žene ceny nahoru, ale trhy zůstávají opatrné
Reakce trhu na izraelský útok byla sice znatelná, ale krátkodobá. Po prvních zprávách ceny ropy vyskočily téměř o 2 %, avšak brzy poté opět klesly. Tento obrat nastal poté, co USA ujistily katarskou vládu, že se podobný incident na jejím území nebude opakovat, a protože nebyly hlášeny okamžité výpadky dodávek.
Analytik společnosti IG, Tony Sycamore, uvedl, že mírná reakce cen a skepticismus vůči tvrzením prezidenta Trumpa o zpřísnění sankcí vůči ruské ropě naznačují, že ropa je náchylná k dalším poklesům. Investoři proto sledují nejen geopolitickou situaci, ale i vývoj na straně nabídky a poptávky, která bude hrát klíčovou roli pro další směřování cen.
Vysoká volatilita na trzích se tak stala novou normou. Každá zpráva o dalším útoku nebo možné eskalaci konfliktu na Blízkém východě má okamžitý dopad na ropné futures. Přesto se ukazuje, že trh je v současné chvíli řízen více emocemi a nejistotou než tvrdými daty.
Trump tlačí na Evropu, aby zasáhla proti ruské ropě
Dalším významným faktorem, který ovlivnil vývoj cen ropy, byly výroky Donalda Trumpa. Podle informací z blízkých zdrojů americký prezident vyzval Evropskou unii, aby přijala 100% cla na dovoz ropy z Číny a Indie. Tento krok je součástí jeho strategie vyvíjet tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina a omezit financování Moskvy.
Čína a Indie patří mezi největší odběratele ruské ropy, která je pro Rusko klíčovým zdrojem příjmů od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022. Sankční politika Západu sice již dříve omezila část ruského vývozu, ale právě tyto dvě země nadále pomáhají stabilizovat ruské státní finance.
Podle analytiků LSEG by zavedení sekundárních cel na hlavní odběratele mohlo výrazně omezit ruský export a zároveň zpřísnit globální nabídku ropy, což by pro ceny představovalo pozitivní signál. Na druhou stranu je zde riziko, že příliš agresivní postup by mohl zvýšit tlak na inflaci a zkomplikovat snahy americké centrální banky Fed o snížení úrokových sazeb.
Nejistá nabídka, OPEC+ a role Fedu
Vedle geopolitického napětí a Trumpovy politiky sehrává klíčovou roli také OPEC+. Podle Americké energetické informační agentury (EIA) zůstává výhled nabídky ropy spíše pesimistický. Zvýšená produkce členů OPEC+ a rostoucí globální zásoby mohou v příštích měsících vyvíjet tlak na pokles cen.
Na druhé straně investoři pozorně sledují také kroky Federálního rezervního systému (Fed). Očekává se, že na příštím zasedání Fed sníží úrokové sazby, což by mohlo podpořit ekonomickou aktivitu a zvýšit poptávku po ropě. Tato očekávání částečně vyvažují obavy z přebytku nabídky a drží ceny nad klíčovými technickými úrovněmi.
Současná situace je proto složitá – na jedné straně stojí geopolitické napětí, které tlačí ceny ropy nahoru, na straně druhé vyšší produkce a rostoucí zásoby, které mohou naopak vést k poklesu. Pro investory to znamená zvýšenou volatilitu a potřebu sledovat nejen události na Blízkém východě, ale i kroky hlavních producentů a centrálních bank.
