Ceny ropy se ve čtvrtek pohybovaly v kladném teritoriu, i když jen mírně, protože investoři zpracovávali směs geopolitických zpráv z Ukrajiny a Venezuely, zatímco fundamentální faktory dál naznačují možný pokles cen v následujících měsících. Po středečním růstu o 0,4 % se ropa Brent obchodovala pod hranicí 63 dolarů za barel a americká WTI se držela kolem 59 dolarů. Trh tak stále balancuje mezi nadějí na diplomatický posun na Ukrajině a rostoucí nervozitou z možného zásahu Spojených států proti venezuelským kartelům.
Napětí na Ukrajině zůstává jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují náladu investorů. Americký prezident Donald Trump označil nedávné setkání svého vyslance s prezidentem Vladimirem Putinem za „poměrně dobré“. Současně však upozornil, že výsledek případného příměří je nejistý a celá situace může nabrat další dynamiku. Trhy vnímají každý náznak pokroku i komplikací velmi citlivě, protože mír na Ukrajině by snížil geopolitický stres a tím i rizikovou prémii, která se promítá do cen ropy.
Na opačném pólu stojí Venezuela a její dlouhodobě napjaté vztahy s USA. Prezident Trump potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny zahájit údery proti drogovému kartelu působícímu na venezuelském území. Americké síly se už podle dostupných zpráv soustřeďují v regionu, což mezi obchodníky vyvolává otázky, jaký dopad může mít případná operace na ropný sektor. Venezuela je sice dnes daleko menším producentem než dříve, ale jakýkoli konflikt v zemi tradičně patřící mezi exportéry ropy zvyšuje nejistotu. Ta se následně odráží v růstu rizikové prémie, která zatím pomáhá držet ceny nad nejnižšími úrovněmi z posledních měsíců.
Analytik Gao Jian ze společnosti Qisheng Futures označil situaci ve Venezuele za faktor, který vyžaduje zvýšenou opatrnost. Současně však upozornil, že samotné fundamenty trhu – tedy reálný vztah mezi nabídkou a poptávkou – zůstávají pod výrazným tlakem na pokles cen. OPEC+ totiž postupně obnovuje nevyužitou těžbu a další producenti mimo kartel přidávají vlastní kapacity. Výsledkem je očekávání rekordního přebytku ropy v příštím roce, který podle většiny analytiků povede k pokračujícímu tlaku na ceny.
Na začátku letošního roku pomohly trh stabilizovat mimořádně silné nákupy Číny, která doplňovala strategické zásoby. Tento efekt se však podle generální ředitelky Hengli Petrochemical International Janet Hong nebude opakovat. Očekává, že poptávka v Číně zůstane relativně utlumená minimálně do poloviny roku 2026, což omezuje možnost, že asijský gigant znovu výrazně podpoří trh nákupy ve větším rozsahu. Slábnoucí poptávka je tak jedním z hlavních argumentů, proč analytici předpokládají, že jakýkoli růst cen zůstane jen dočasný.
Velmi otevřeně situaci popsal i hlavní ekonom společnosti Trafigura Group Saad Rahim na summitu Financial Times Commodities Asia v Singapuru. Podle něj je množství dostupné ropy na trhu příliš vysoké na to, aby ceny mohly dlouhodobě růst. Uvedl, že cena má tendenci následovat „cestu nejmenšího odporu“, což v současném prostředí znamená spíše pokles než růst. Jeho komentář tak zapadá do širšího konsenzu, že fundamenty mluví proti výraznějšímu zhodnocení cen ropy.
Ani nejnovější data z USA nedávají trhu důvod k optimismu. Podle vládních údajů zásoby ropy v USA minulý týden vzrostly o 574 000 barelů, což signalizuje slabší poptávku po surovině. Společně s tím se zvýšily také zásoby benzinu a destilátů, tedy produktů, které jsou klíčové pro dopravu i průmysl. Tyto informace jen podporují názor, že trh zůstává dobře zásobený a není pod tlakem, který by mohl vyvolat prudší růst cen.
Ceny ropy tak prozatím drží především geopolitická nejistota, zatímco fundamentální faktory mluví spíše opačným směrem. Investoři se proto budou v následujících týdnech soustředit hlavně na vývoj na Ukrajině a ve Venezuele, protože právě tam mohou vzniknout krátkodobé impulzy, jež by mohly trh dočasně vychýlit.
