Ceny ropy v pátek sice mírně klesly, přesto se surovina drží na cestě k druhému týdennímu růstu za sebou. Důvodem je rostoucí nejistota ohledně budoucích dodávek, a to zejména kvůli novým americkým sankcím zaměřeným na íránský vývoz ropy a plánovaným omezením těžby ze strany skupiny OPEC+. Tyto faktory převážily nad krátkodobým poklesem, který byl zaznamenán během poslední obchodní seance týdne.
Futures na ropu Brent do pátečních odpoledních hodin klesly o 23 centů, tedy o 0,3 %, na 71,77 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ztratila 13 centů, tedy 0,2 %, a obchodovala se za 67,94 dolaru za barel. Přesto byly oba hlavní ropné benchmarky na cestě k zisku – Brent o více než 1,5 % a WTI o 1 % – což představuje jejich největší týdenní růst od začátku letošního roku.
Jedním z hlavních faktorů, který stál za posílením trhu v uplynulých dnech, byly nové sankce Spojených států vůči Íránu. Ministerstvo financí USA oznámilo čtvrtou vlnu sankcí od února, tentokrát zaměřenou na nezávislou čínskou rafinerii a další subjekty, které se podílejí na přepravě íránské ropy do Číny. Tento krok je součástí širší strategie tzv. „maximálního tlaku“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, který již dříve prohlásil, že cílem je snížit export íránské ropy na nulu.
Podle analytiků banky ANZ by zpřísnění amerických sankcí mohlo snížit export ropy z Íránu až o 1 milion barelů denně. Monitorovací služba Kpler přitom odhaduje, že v únoru íránský vývoz přesáhl 1,8 milionu barelů denně. Pokud by tedy Spojené státy dokázaly efektivně prosadit své opatření, znamenalo by to výrazné snížení nabídky na globálním trhu, který je již nyní pod tlakem různých geopolitických a ekonomických faktorů.
Kromě sankcí hraje zásadní roli i vývoj v rámci skupiny producentů OPEC+. Sedm členských zemí kartelu oznámilo, že plánuje další snížení těžby, které by mělo kompenzovat předchozí nadprodukci. Podle dostupných informací by toto dodatečné omezení mohlo dosahovat 189 000 až 435 000 barelů denně, přičemž by se mělo uplatňovat až do června roku 2026. Tento závazek přichází navzdory tomu, že osm jiných členů OPEC+ zároveň plánuje od dubna postupné zvyšování produkce o 138 000 barelů denně, čímž se ruší část původních škrtů dohodnutých od roku 2022.
Tento paradox v rámci OPEC+ vyvolává u investorů smíšené pocity. Analytici banky ING upozornili, že sdílený plán kompenzačních škrtů rozhodně neznamená jeho automatické dodržení. V minulosti se již několikrát ukázalo, že některé státy těžily nad rámec svých přidělených kvót, a není jisté, že tentokrát bude situace jiná. Významný je například vývoj v Kazachstánu, kde podle zdrojů agentury Reuters produkce v březnu dosáhla rekordních hodnot, a to v důsledku rozšíření těžby na některých ropných polích. Tím Kazachstán znovu překročil přidělené produkční limity OPEC+, což komplikuje celkový obraz snah o koordinované snižování těžby.
Trh s ropou se tedy aktuálně nachází v rovnováze mezi dvěma klíčovými silami. Na jedné straně působí geopolitické faktory, jako jsou americké sankce a omezení produkce, které podporují růst cen. Na druhé straně však existuje nejistota ohledně skutečné dodržovanosti produkčních dohod a obavy z toho, že některé země, zejména ty s oslabenou ekonomikou, budou mít tendenci upřednostnit příjmy před disciplínou v rámci OPEC+.
Vliv na trh mají i širší makroekonomické faktory. Zpomalení růstu v některých vyspělých ekonomikách, včetně eurozóny a Číny, může v delším horizontu znamenat nižší poptávku po ropě. Zároveň se zvyšuje pozornost vůči vývoji spotřeby v USA, kde budou důležitá data z oblasti průmyslové výroby a přepravy.
Z pohledu investorů a analytiků tak zůstává trh s ropou v nejisté pozici. Krátkodobě lze očekávat další výkyvy v závislosti na tom, jak se budou vyvíjet dodávky a jak účinné budou sankce. Střednědobě však může převážit obava z nedostatku nabídky, pokud se ukáže, že export z Íránu skutečně klesá a že OPEC+ bude disciplinovaně držet své nové limity. Druhý týdenní růst cen ropy tak může být jen začátkem další fáze napjatější rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.
