Ceny ropy na světových trzích v posledních dnech výrazně rostou, protože eskalující konflikt na Blízkém východě vyvolává obavy z narušení globálních dodávek energie. Investoři sledují především situaci kolem Hormuzského průlivu, který patří mezi nejdůležitější přepravní trasy ropy na světě. Současně investiční banka Goldman Sachs zvýšila své cenové prognózy, což naznačuje, že napětí v regionu může mít dlouhodobější dopad na energetické trhy.
Futures kontrakty na ropu Brent i americkou ropu WTI zaznamenaly ve středu další výrazný růst. Cena ropy Brent se vyšplhala nad 84 dolarů za barel, zatímco americká ropa WTI se obchodovala kolem 77 dolarů za barel. Tento růst navazuje na silné pohyby z předchozích dnů, kdy oba benchmarky zaznamenaly největší nárůsty za několik měsíců. Ropa Brent se dokonce dostala na nejvyšší úroveň od léta roku 2024.
Za růstem cen stojí především geopolitická situace. Konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem se v posledních dnech výrazně vyostřil a investoři začali více zohledňovat riziko narušení dodávek ropy z regionu Blízkého východu. Tento region přitom patří mezi klíčové oblasti světové produkce ropy.
Napětí eskalovalo po koordinovaných útocích amerických a izraelských sil na íránské vojenské cíle. Podle amerického admirála Brada Coopera, který velí americkým silám v regionu, bylo během operací zasaženo více než dva tisíce cílů. Situace následně vyvolala reakci Íránu, který odpálil rakety a drony směrem k arabským státům hostícím americké vojenské základny.
Současně Írán vydal varování globálním přepravním společnostem, zejména tankerům přepravujícím ropu přes Hormuzský průliv. Tato úzká námořní cesta je jedním z nejstrategičtějších míst globální energetické infrastruktury. Odhaduje se, že přibližně pětina světových dodávek ropy prochází právě touto trasou.
Jakmile se objeví riziko narušení provozu v Hormuzském průlivu, trhy obvykle reagují rychlým růstem cen ropy. Investoři totiž začnou do cen započítávat takzvanou geopolitickou rizikovou prémii. Ta odráží pravděpodobnost, že by mohlo dojít k omezení přepravy ropy nebo k výpadkům produkce v regionu.
Analytici banky ING upozorňují, že dopady konfliktu se mohou projevit i mimo samotný průliv. Podle jejich analýzy již existují signály, že napětí ovlivňuje produkci ropy v některých zemích regionu. Zprávy z Iráku například naznačují, že tamní úřady začaly omezovat těžbu na velkých ropných polích Rumaila a West Qurna 2. Pokud by se tyto informace potvrdily, mohlo by to znamenat výpadek produkce až 1,2 milionu barelů ropy denně.
Rostoucí nejistota na energetickém trhu přiměla investiční banku Goldman Sachs k úpravě cenových prognóz. Banka nyní očekává, že průměrná cena ropy Brent ve druhém čtvrtletí roku 2026 dosáhne přibližně 76 dolarů za barel, což je o deset dolarů více, než předpokládala v předchozí prognóze. U americké ropy WTI Goldman Sachs zvýšila výhled o devět dolarů na zhruba 71 dolarů za barel.
Podle analytiků banky je hlavním důvodem tohoto zvýšení očekávání, že omezení přepravy ropy přes Hormuzský průliv může vést k poklesu globálních zásob ropy, zejména v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Pokud by se tok ropy regionem snížil, zásoby by mohly rychle klesnout, což by vytvořilo další tlak na růst cen.
Goldman Sachs zároveň upozorňuje, že rizika zůstávají výrazně vychýlená směrem k dalšímu růstu cen. Pokud by například narušení přepravy ropy v Hormuzském průlivu trvalo několik týdnů, cena ropy Brent by podle banky mohla vystoupat až ke hranici 100 dolarů za barel. Takto vysoké ceny by však mohly začít negativně ovlivňovat globální poptávku po energii.
Vysoké ceny ropy totiž často vedou k růstu inflace a k oslabení ekonomické aktivity. Dražší energie zvyšují náklady firem i domácností, což může postupně zpomalovat spotřebu i investice. Analytici proto upozorňují, že dlouhodobý růst cen ropy by mohl paradoxně vyvolat pokles poptávky, který by následně začal ceny opět tlačit dolů.
Vývoj situace může ovlivnit také reakce Spojených států. Americký prezident Donald Trump uvedl, že americké námořnictvo je připraveno v případě potřeby poskytovat doprovod komerčním lodím proplouvajícím Hormuzským průlivem. Cílem tohoto opatření je zajistit bezpečný průchod tankerů a zabránit narušení globální přepravy ropy.
Trump zároveň slíbil vládní podporu pro zajištění bezpečnosti námořní dopravy. Tyto kroky přicházejí v době, kdy některé pojišťovny začaly rušit pojištění válečných rizik pro plavidla plující touto oblastí. To by mohlo přepravní společnosti odradit od využívání této klíčové trasy.
Analytici však upozorňují, že případná ochrana námořních tras se nebude realizovat okamžitě. Organizace doprovodných operací a koordinace s mezinárodními partnery může trvat určitou dobu. V krátkodobém horizontu tak zůstává energetický trh citlivý na jakékoli nové zprávy z regionu.
Pro investory bude v následujících týdnech klíčové sledovat především vývoj konfliktu a jeho dopady na tok ropy z Blízkého východu. Pokud by se situace stabilizovala, geopolitická riziková prémie by mohla postupně klesat. Naopak další eskalace by mohla ceny ropy posunout ještě výrazně výše.
