Globální ceny ropy pokračují v růstu, protože eskalující konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem začíná výrazně ovlivňovat energetické trhy. Válka, která vstoupila do šestého dne, narušila dodávky ropy z Perského zálivu a zvýšila nervozitu mezi producenty i dovozci. Trhy tak reagují prudkým růstem cen i výraznými změnami v logistice dodávek.
Cena severomořské ropy Brent se během obchodování dostala přibližně na 84 dolarů za barel. Od začátku týdne tak přidala zhruba 12 %. Americká ropa West Texas Intermediate se pohybovala kolem 77 dolarů za barel. Investoři přitom sledují především vývoj v oblasti Perského zálivu, kde se nachází jeden z nejdůležitějších energetických koridorů na světě.
Napětí na trzích je spojeno především s útoky na infrastrukturu a tankerovou dopravu v regionu. Spojené státy a Izrael pokračují ve vojenských operacích proti íránským cílům, zatímco Írán slibuje další odvetné akce. Islámské revoluční gardy například oznámily, že plánují v následujících dnech zesílit a rozšířit útoky.
Prezident Donald Trump zároveň uvedl, že je přesvědčen o úspěchu americké vojenské operace, i když přesný časový harmonogram dalších kroků zůstává nejasný. Pro finanční trhy tak situace znamená výraznou nejistotu, protože není jasné, jak dlouho konflikt potrvá a jak výrazně ovlivní energetické dodávky.
Velkou roli v současném vývoji hraje také reakce velkých dovozců ropy. Čína například nařídila svým hlavním rafinériím, aby pozastavily vývoz benzínu a nafty. Cílem tohoto kroku je zajistit dostatečné zásoby pro domácí spotřebu v případě dalšího zhoršení situace.
Podobná opatření přijímají i další země. Japonské rafinérie například požádaly vládu o uvolnění ropy ze strategických rezerv. Jedna z největších indických rafinérií zároveň informovala své zákazníky, že dočasně zastaví export ropných produktů.
Hlavním bodem obav na trhu zůstává Hormuzský průliv. Tento úzký námořní koridor spojuje Perský záliv s Indickým oceánem a patří k nejdůležitějším dopravním trasám pro globální energetiku. Každý den jím za normálních okolností prochází přibližně 20 milionů barelů ropy a ropných produktů.
Írán sice oficiálně uvedl, že uzavření průlivu není jeho cílem, realita na moři však vypadá jinak. Několikadenní omezení provozu v této oblasti totiž fakticky přerušilo dodávky ropy z Íránu i dalších zemí Perského zálivu. Někteří producenti proto začali omezovat těžbu, protože nemají možnost svou ropu vyvážet.
Podle údajů o pohybu lodí klesl provoz v Hormuzském průlivu o více než 95 %. Velké ropné tankery a lodě přepravující zkapalněný plyn se této oblasti vyhýbají. Některé lodě, které z regionu přece jen odplouvají, vypínají své lokalizační systémy, což je běžná praxe v konfliktních zónách.
Dalším signálem napjaté situace je vývoj na futures trhu. Rozdíl mezi dvěma nejbližšími kontrakty na ropu Brent se rozšířil na téměř čtyři dolary za barel. Tento jev, označovaný jako backwardace, naznačuje, že trh očekává nedostatek ropy v krátkodobém horizontu.
Zajímavé však je, že kontrakty s delší splatností jsou výrazně levnější. Například kontrakt na říjen se obchoduje přibližně o 11 dolarů níže než kontrakt na květen. Trh tak naznačuje, že současný nedostatek může být spíše krátkodobý.
Napětí na energetických trzích navíc zvyšují také přímé útoky na tankerovou dopravu. Íránská státní agentura například informovala, že v severní části Perského zálivu byl napaden ropný tanker íránským námořnictvem.
Spojené státy proto zvažují plán, který by měl zajistit bezpečnost námořní dopravy. Washington navrhl systém pojistných záruk pro lodě a v některých případech také námořní doprovod tankerů. Příprava takového programu však může podle odborníků trvat několik týdnů.
Analytici zároveň upozorňují, že ceny ropy mohou ještě výrazně kolísat. Pokud by došlo k dalším útokům na tankery nebo energetickou infrastrukturu, mohou ceny podle nich rychle vystoupat ještě výše.
Na druhou stranu někteří odborníci připomínají, že globální trh s ropou má stále relativně vysoké zásoby. Ještě před vypuknutím konfliktu totiž mnoho analytiků upozorňovalo na možnost přebytku nabídky.
Například ve Spojených státech se podle údajů Energy Information Administration zásoby ropy v minulém týdnu zvýšily o přibližně 3,5 milionu barelů a dosáhly nejvyšší úrovně od loňského května. Pokud by se geopolitické napětí postupně zmírnilo, mohly by ceny ropy podle některých odhadů opět klesnout.
Pro investory tak zůstává klíčovou otázkou, jak dlouho bude konflikt pokračovat a zda se podaří obnovit bezpečný provoz v Hormuzském průlivu. Právě vývoj v této oblasti totiž bude v následujících týdnech rozhodovat o směru globálních energetických trhů.
