Globální ropné trhy zažívají prudké otřesy poté, co Spojené státy a Izrael zintenzivnily vojenské operace proti Íránu. Cena ropy Brent vystřelila nad 82 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň od ledna 2025. Konflikt se rychle rozšířil do širší oblasti Perského zálivu a vyvolal obavy z narušení klíčových dodavatelských tras i energetické infrastruktury.
Katalyzátorem dalšího růstu cen byla nejen eskalace bojů, ale i hrozba úplného uzavření Hormuzského průlivu. Teherán prostřednictvím představitelů Islámských revolučních gard varoval, že zapálí každou loď, která se pokusí touto strategickou cestou proplout. Tento úzký průliv zajišťuje přibližně pětinu světové přepravy ropy a obdobný podíl exportu zkapalněného zemního plynu. Jakékoli delší přerušení provozu by mělo zásadní dopad na globální energetickou rovnováhu.
Napětí ještě zvýšil požár v ropné zóně ve Fudžajře ve Spojených arabských emirátech. Incident byl způsoben padajícími troskami z přerušeného letu dronu a sice byl rychle uhašen, ale podtrhl zranitelnost regionální infrastruktury. Energetické trhy tak reagují nejen na samotné vojenské operace, ale i na rostoucí riziko sekundárních škod.
Prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy udělají „vše, co bude třeba“, aby dosáhly svých cílů, zatímco ministr zahraničí Marco Rubio oznámil další zintenzivnění kampaně. Írán mezitím podnikl odvetné kroky proti Izraeli i zemím hostícím americké síly. Izraelské letectvo pokračovalo v útocích na Teherán a provedlo další údery v Libanonu proti organizaci Hizballáh. Projekt těžby zemního plynu Leviathan byl dočasně pozastaven.
Zásadní roli hraje vývoj přepravy tankerů. Provoz v Hormuzském průlivu se prakticky zastavil. Náklady na přepravu ropy ze Středního východu do Číny vystoupaly na historické maximum, když výnosy na referenční trase vzrostly na 424 000 dolarů denně podle údajů Baltic Exchange. Tento vývoj se promítá do širších inflačních tlaků, protože ceny zemního plynu a ropných produktů, zejména nafty, rostou ještě rychleji než samotná ropa. Ceny uhlí rovněž vyskočily.
Ukazatele trhu potvrzují zvyšující se krátkodobý nedostatek. Okamžitý spread Brentu se rozšířil na 1,93 dolaru za barel v backwardaci, což signalizuje silnou poptávku po okamžitých dodávkách. Ještě před týdnem činil rozdíl pouhých 19 centů. Rozdíl mezi kontrakty na prosinec letošního roku a prosinec 2027 vzrostl na zhruba 3,80 dolaru, což odráží očekávání dlouhodobějšího napětí.
Energetická infrastruktura v regionu čelí bezprostřednímu riziku. Saudi Aramco dočasně zastavila provoz rafinérie v Ras Tanura po útoku dronů. Katar přerušil výrobu LNG v největším exportním zařízení na světě poté, co bylo cílem íránského útoku. Tyto události zvyšují pravděpodobnost, že některé státy Perského zálivu budou muset omezit produkci, pokud se sklady rychle naplní a exportní trasy zůstanou uzavřené.
Analytici JPMorgan, včetně Natashy Kanevy, upozorňují, že čas běží. Pokud by uzavření Hormuzského průlivu trvalo déle, někteří producenti by mohli během několika týdnů snížit těžbu. Přesto zatím zůstávají cenové zisky relativně omezené, což podle banky odráží skutečnost, že značná riziková prémie je již v cenách započtena.
Diplomatické snahy o deeskalaci probíhají v zákulisí. Spojené arabské emiráty a Katar údajně vyvíjejí tlak na spojence, aby přiměli Washington hledat rychlejší řešení konfliktu. Čína, jako největší dovozce ropy na světě, vyzvala všechny strany k zajištění bezpečného průjezdu lodí.
Administrativa prezidenta Trumpa zatím nemá okamžitý plán na uvolnění ropy ze strategických rezerv. Jakýkoli takový krok by byl pravděpodobně koordinován s členskými státy Mezinárodní energetické agentury.
Pro investory je klíčové sledovat délku konfliktu a případné fyzické narušení dodávek. Krátkodobé výpadky mohou být kompenzovány zásobami, ale dlouhodobější přerušení by mohlo znamenat výraznější cenový šok. Analytici ANZ upozorňují, že čím déle konflikt potrvá, tím větší bude jeho dopad na ropný trh i globální ekonomiku.
