Ceny ropy zahájily týden růstem o více než 1 %, a to díky kombinaci dvou klíčových faktorů: jasného potvrzení OPEC+, že v prvním čtvrtletí příštího roku nezvýší produkci, a zároveň obnovených obav z možných narušení dodávek kvůli sílícím geopolitickým rizikům. V raních hodinách asijského obchodování se ceny kontraktů Brent se splatností v únoru zvýšily o 1,2 % na 63,13 dolaru za barel a americká WTI o stejných 1,2 % na 59,27 dolaru za barel. Trh tak reagoval na sérii politických a bezpečnostních impulzů, které dohromady vytvářejí prostředí zvýšené volatility.
OPEC+ potvrdil, že během prvního čtvrtletí zachová pozastavení navyšování produkce a zároveň ponechá v platnosti i dobrovolné škrty v celkovém rozsahu zhruba 3,24 milionu barelů ropy denně. Skupina čelí nerovnoměrným trendům poptávky v Asii i Evropě a zároveň sleduje riziko vzniku výrazného přebytku nabídky v roce 2026, na který upozorňují i analytici Mezinárodní energetické agentury. Udržení produkce na stabilní úrovni tak má být preventivním krokem proti dalšímu tlaku na pokles cen.
Zároveň kartel oznámil novou iniciativu pro vyhodnocování maximálních těžebních kapacit jednotlivých členů v období od ledna do září 2026. Tyto údaje mají sloužit jako základ pro stanovení produkčních kvót v roce 2027. Právě tato část dohody nese potenciál pro budoucí neshody, protože některé země se budou snažit vyjednat vyšší základní úrovně. Analytici ING uvedli, že otázka kvót se může stát jedním z nejcitlivějších témat budoucích jednání.
K růstu cen přispěla také série bezpečnostních incidentů a politických prohlášení, která zvýšila napětí kolem světových dodávek. Obchodníci se zaměřili především na rétoriku amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Venezuely, kde Spojené státy zvažují uzavření vzdušného prostoru. Zároveň americká armáda podle analytiků ING posiluje svou přítomnost v této oblasti a provádí útoky na lodě, které mají být spojovány s pašováním drog. Tyto incidenty sice přímo nezasahují venezuelskou ropnou infrastrukturu, ale zvyšují riziko širší destabilizace regionu.
Venezuela přitom vyváží přibližně 800 tisíc barelů ropy denně, přičemž největší část směřuje do Číny. Jakékoli omezení těchto exportů by mohlo zásadně narušit obchodní toky a podpořit ceny. Spojené státy i další západní země navíc pozorně sledují, zda by eskalace mohla vyvolat širší sankční opatření nebo narušení námořních tras v Karibiku.
Další impuls pro růst cen přišel z Ruska. Série útoků na energetickou infrastrukturu poškodila několik zařízení a narušila exportní operace. Obzvláště výrazný dopad měl útok námořního dronu na terminál Kaspického ropovodného konsorcia (CPC) v Novorossijsku, což vedlo k pozastavení nakládky. CPC je přitom klíčovou tepnou pro export kazašské a části ruské ropy přes Černé moře.
Podle údajů ING dosahovaly dodávky z terminálu CPC v letošním roce průměrně 1,48 milionu barelů denně, tedy o 200 tisíc barelů více než v loňském roce. Tato dynamika byla podpořena rozšířením ropného pole Tengiz v Kazachstánu. Každý delší výpadek v novorossijském terminálu tak představuje významný zásah do celkového objemu regionálních dodávek.
Kombinace rozhodnutí OPEC+, rostoucích geopolitických rizik a infrastrukturních výpadků tak vytváří prostředí, v němž je trh citlivější na jakékoli nové narušení. Krátkodobě mohou ceny ropy dál růst, zejména pokud se potvrdí delší odstávka v Rusku či eskalace v Latinské Americe. Dlouhodobě ale zůstává ve hře očekávaný globální přebytek po roce 2026, který bude hrát významnou roli při formování cenového trendu.
