Ceny ropy na začátku nového týdne rostou, když investoři znovu zohledňují geopolitická rizika a jejich možné dopady na globální energetickou bezpečnost. Pondělní obchodování na asijských trzích ukázalo, že ropa Brent i americká WTI se dostaly mírně výše, a to i přes protichůdné vlivy – na jedné straně obavy z narušených dodávek, na druhé straně signály o rostoucí nabídce a nejistota kolem globální poptávky.
Futures na ropu Brent vzrostly o 34 centů, tedy o 0,54 %, a dostaly se na 67,07 USD za barel. Kontrakt na americkou ropu West Texas Intermediate (WTI) pro říjen přidal 34 centů na 63,02 USD za barel. Vzhledem k tomu, že říjnový kontrakt vyprší už dnes, pozornost se přesouvá na listopadový kontrakt, který stoupl o 36 centů na 62,76 USD za barel.
Podle analytiků současný růst cen odráží zejména víkendové zprávy z Evropy. Michael McCarthy, generální ředitel investiční platformy Moomoo Australia and New Zealand, zdůraznil, že „informace o ruských hrozbách směrem k polským hranicím znovu připomněly obchodníkům rizika pro evropskou energetickou bezpečnost“. Polské i spojenecké letouny musely v sobotu ráno chránit polský vzdušný prostor, když Rusko podniklo letecké údery na západní Ukrajinu v těsné blízkosti polských hranic.
Napětí se dále stupňovalo incidenty v pobaltské oblasti. Tři ruské vojenské stroje narušily v pátek na dvanáct minut vzdušný prostor Estonska, které je členským státem NATO. V neděli pak německé letectvo oznámilo, že ruský letoun vstoupil do neutrálního vzdušného prostoru nad Baltským mořem. Estonsko okamžitě podalo stížnost a Rada bezpečnosti OSN má incident projednat na svém pondělním zasedání.
Ukrajinsko-ruský konflikt se mezitím odráží i na energetické infrastruktuře. Ukrajina v posledních týdnech zesílila útoky dronů na ruské rafinerie a terminály, což vyvolává další obavy z narušení dodávek ropy a plynu. Americký prezident Donald Trump navíc vyzval Evropskou unii, aby okamžitě zastavila veškeré nákupy ruských energetických surovin. Pokud by k tomu došlo, mohlo by to zásadně ovlivnit energetický trh v Evropě.
Důležité zprávy přišly i z Blízkého východu. Čtyři západní země oznámily uznání palestinského státu, což vyvolalo ostrou reakci Izraele. Tento krok přispěl k nervozitě na trzích, protože region Blízkého východu je považován za klíčový pro světovou ropnou produkci. Jakýkoli konflikt nebo politické napětí zde může okamžitě ovlivnit stabilitu dodávek.
Přestože pondělní obchodování ukázalo růst, v závěru minulého týdne ceny ropy klesly. Brent i WTI v pátek oslabily o více než 1 % a zaznamenaly tak celkový týdenní pokles. Hlavní roli sehrály obavy z vysokých zásob a slabší poptávky. Tento vývoj částečně vyvážil pozitivní očekávání, že první letošní snížení sazeb Federálním rezervním systémem USA podpoří spotřebu a tím i poptávku po palivech.
Na nabídkové straně se do hry zapojil Irák. Státní ropná společnost SOMO uvedla, že země zvýšila export po postupném ukončování dobrovolných omezení těžby v rámci dohody OPEC+. Podle údajů ministerstva ropy dosáhl průměrný vývoz v srpnu 3,38 milionu barelů denně a v září se očekává růst na 3,4 až 3,45 milionu barelů denně. To potvrzuje trend rostoucí nabídky na trhu.
Analytici upozorňují, že poslední půlrok přinesl jasné důkazy o převaze nabídky nad poptávkou. Energetický stratég Tim Evans ve svém newsletteru Evans on Energy napsal: „Zvýšené strategické rezervy vytvořené Čínou a USA sice absorbovaly část přebytku, ale přidané zásoby stále snižují krátkodobý potenciál růstu cen a otevírají prostor pro další pokles.“ Tento komentář podtrhuje fakt, že i když geopolitická rizika tlačí ceny nahoru, fundamenty trhu je zároveň omezují.
Ropa se tak ocitá na rozcestí. Krátkodobě ji podporuje geopolitické napětí v Evropě a na Blízkém východě, dlouhodobě ale přetrvává tlak z rostoucí nabídky a riziko slabší globální poptávky kvůli obchodním clům a nejistotě ohledně hospodářského růstu. Výsledek bude záviset na tom, který z těchto faktorů v příštích týdnech převáží.
