Ceny ropy ve čtvrtek opět zamířily směrem dolů, čímž pokračovaly ve vzorci zvýšené volatility, který v posledních týdnech ovládl energetické trhy. Po krátké úlevné rally, kterou spustilo překvapivé oznámení prezidenta Donalda Trumpa o 90denní pauze cel na dovoz z desítek zemí, se investoři opět začali zaměřovat na dlouhodobější rizika. Mezi ně patří nejen obavy z globální recese, ale také možný nárůst nabídky ze strany OPEC+ a další oslabení poptávky ze strany Číny, největšího dovozce ropy na světě.

Cena ropy Brent se po neklidné obchodní seanci propadla pod 64 dolarů za barel, ačkoli během předchozího dne zaznamenala největší denní nárůst od října. Ropa se přitom jen krátce dostala z několikaletého minima, kam spadla kvůli panice vyvolané zavedením nejpřísnějších celních tarifů od 30. let minulého století. Tento výraz použil Ole Hansen, vedoucí komoditní strategie ve společnosti Saxo Bank, který zároveň upozornil, že výhled trhu zůstává mimořádně nejistý.
Trumpův krok sice na chvíli uklidnil trhy, nicméně jeho doprovodné zvýšení cel na čínský dovoz na 125 % namísto dřívějších 104 % znovu rozdmýchalo napětí mezi Washingtonem a Pekingem. Čína v reakci oznámila, že ve čtvrtek svolá mimořádné jednání svých nejvyšších představitelů, kteří mají projednat možná stimulační opatření zaměřená na spotřebu a sektor bydlení. Tento krok signalizuje, že si i čínské vedení uvědomuje slábnoucí domácí poptávku, což má přímý dopad na trh s ropou a petrochemickými výrobky.
K tomu se přidávají negativní makroekonomické signály z Číny. Spotřebitelská inflace zůstává v záporných číslech již druhý měsíc v řadě a deflace v oblasti průmyslových cen trvá již třicet měsíců, což odráží hlubší strukturální problémy čínské ekonomiky. Spotřeba benzinu a nafty v zemi navíc dlouhodobě klesá, a to nejen kvůli slábnoucímu realitnímu trhu, ale také v důsledku nárůstu elektromobility a rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
Na globálním trhu se pak investoři potýkají s dalším problémem – zvýšenou produkcí ze strany OPEC+. Tato aliance, která sdružuje země Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojence včetně Ruska, začala uvolňovat své produkční limity rychleji, než se původně očekávalo. To vyvolává obavy, že se na trhu znovu objeví přebytek ropy, který by mohl v kombinaci s oslabující poptávkou dále tlačit ceny směrem dolů.
Nepříznivý výhled potvrzují i signály z futures trhu. Části křivky na ropě zůstávají v tzv. contangu – situaci, kdy jsou dlouhodobé kontrakty dražší než ty krátkodobé. To je považováno za medvědí signál, protože naznačuje, že obchodníci očekávají dostatek ropy v budoucnu, a tudíž necítí tlak na okamžité nákupy. Například kontrakty na ropu Brent s dodáním v březnu 2026 se obchodují za nižší cenu než kontrakty pro nejbližší tři měsíce, což ilustruje slabý výhled trhu.

Podle Yeap Jun Ronga, tržního stratéga společnosti IG Asia Pte, bude pravděpodobně nedávný optimismus na trzích s ropou krátkodobý. Uvedl, že ceny mají tendenci znovu sklouznout, jakmile se vyčerpá pozitivní impuls z celní pauzy. Podle něj nadále přetrvávají překážky především na straně poptávky, přičemž výhled čínského růstu zůstává zatížen vnitřními i vnějšími tlaky.
Navzdory krátkodobé euforii tak trh s ropou zůstává v prostředí, kde převažují medvědí faktory. Politická rozhodnutí, zpomalující se globální růst, deflace v klíčových regionech a nejistota ohledně budoucí spotřeby energií společně vytvářejí prostředí, v němž není stabilní růst cen pravděpodobný. Pokud se současné trendy nezmění – ať už na straně poptávky, nebo nabídky – bude ropa i nadále náchylná ke ztrátám a vysoké volatilitě. Výsledkem je trh, který sice reaguje na každé pozitivní gesto, ale kde každá krátkodobá úleva rychle mizí pod tíhou širších globálních obav.