Ceny ropy v pátek pokračovaly v poklesu a směřují tak ke druhému týdennímu propadu v řadě. Trh sleduje dvě hlavní události, které ovlivňují nabídku i poptávku: očekávané zvýšení produkce ze strany OPEC+ a obnovení cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, které opět přinášejí napětí na globální trh.
Futures kontrakty na ropu Brent klesly o 21 centů na 63,94 USD za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate (WTI) oslabila o 22 centů na 60,72 USD za barel. Oba kontrakty tak zaznamenaly pokles o přibližně 1,3 % v průběhu týdne, což odráží obecné zhoršení nálady na komoditních trzích.
Očekávání dalšího zvýšení produkce OPEC+ je klíčovým faktorem tlaku na ceny. Osm členských států OPEC+ se má sejít tuto sobotu a trh předpokládá, že skupina přistoupí k dalšímu navýšení produkce. Na předchozích dvou zasedáních již bylo dohodnuto zvýšení o 411 000 barelů denně, ale podle Roberta Rennieho z Westpac je nyní na stole možnost ještě většího navýšení. Rennie uvedl, že vše je připraveno na „další rekordní zvýšení produkce“, které by mohlo významně zasáhnout rovnováhu na trhu.
Zvýšená nabídka přichází ve chvíli, kdy se globální přebytek zásob zvětšil na přibližně 2,2 milionu barelů denně. Podle analytiků JPMorgan to vyžaduje cenovou korekci, která by pomohla znovu nastolit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Banka rovněž upozorňuje, že v případě přetrvávajícího přebytku se ceny ropy pravděpodobně do konce roku propadnou až na 50 dolarů za barel.
Vedle nabídky se trh potýká i s nejistotou na straně poptávky, kterou zesílilo obnovení celních bariér ze strany Spojených států. Po středečním rozhodnutí obchodního soudu, které dočasně pozastavilo Trumpova cla, došlo ve čtvrtek ke zvratu: federální odvolací soud nařízení zrušil a cla zůstávají v platnosti. Tento právní obrat měl okamžitý dopad – ceny ropy prudce klesly o více než 1 %, protože obchodníci začali opět zohledňovat možný negativní vliv cel na světovou ekonomiku.
Trumpova cla, zavedená letos 2. dubna během tzv. „Dne osvobození“, už mezitím způsobila propad cen ropy o více než 10 %. Cla ovlivňují především obchod mezi USA a Čínou, který je klíčovým prvkem světové poptávky po energetických komoditách. Další eskalace konfliktu nastala poté, co Washington přikázal americkým firmám zastavit bez povolení vývoz široké škály surovin do Číny – včetně ethanu a butanu. Navíc byly zrušeny některé již dříve udělené licence, což dále zkomplikuje dodavatelské řetězce.
Zatímco obavy z recese spojené s celní válkou tlumí očekávání ohledně poptávky, v USA bylo možné sledovat krátkodobé oživení. Spotřeba ropy během prodlouženého víkendu Memorial Day vzrostla díky silnému cestovnímu ruchu, což podle analytiků JPMorgan přineslo krátkodobou podporu cenám. Přesto to nestačilo k celkovému obratu trendu.
Globálně se růst poptávky po ropě podle JPMorgan v květnu zpomalil. Měsíční přírůstek dosáhl přibližně 400 000 barelů denně, což je o 250 000 barelů méně, než se původně očekávalo. Tento rozdíl jen potvrzuje, že geopolitické napětí, cla a obavy z ekonomického zpomalení mají reálný dopad na dynamiku ropného trhu.
Kombinace zvýšené produkce OPEC+, nejisté geopolitiky a slábnoucí poptávky vytváří na trhu s ropou prostředí, ve kterém se ceny pohybují bez jasného směru. Zatímco krátkodobé faktory mohou přinést mírné výkyvy, celkový trend zatím naznačuje další oslabení. Pokud nedojde ke snížení produkce nebo zklidnění obchodního napětí, může být letošní léto pro ropné trhy velmi volatilní.
