Ropné trhy se dostaly pod silný tlak poté, co ceny ropy překonaly hranici 100 dolarů za barel. Důvodem je eskalující konflikt na Blízkém východě, který narušuje globální dodávky energie a nutí některé producenty omezovat těžbu. Investoři nyní sledují především situaci kolem Hormuzského průlivu, jenž představuje jednu z nejdůležitějších dopravních tras pro světový ropný obchod.
Globální referenční cena ropy Brent během obchodování vyskočila přibližně o 11 procent na zhruba 103 dolarů za barel. Jedná se o jeden z největších denních růstů od začátku obchodování s ropnými futures na konci osmdesátých let. V průběhu obchodování se ceny dokonce přiblížily hranici 120 dolarů za barel, než část zisků korigovaly.
Za prudkým růstem stojí především narušení lodní dopravy přes Hormuzský průliv. Tento úzký průliv mezi Perským zálivem a Indickým oceánem běžně přepravuje přibližně pětinu světových dodávek ropy. Jakmile dojde k omezení dopravy v této oblasti, dopad na globální energetický trh bývá okamžitý.
Situaci navíc zhoršuje rozhodnutí několika producentů na Blízkém východě snížit produkci. Kuvajt a Spojené arabské emiráty během víkendu začaly omezovat těžbu, protože jejich skladovací kapacity se rychle plní v důsledku omezené tankerové dopravy. Irák přitom podobné kroky zahájil již v předchozím týdnu.
Podle analytiků banky JPMorgan by se omezení produkce v regionu mohlo v krátkém období rozšířit až na více než čtyři miliony barelů ropy denně. Blízký východ přitom představuje přibližně třetinu celosvětové produkce ropy, takže jakékoli omezení dodávek může mít výrazný dopad na ceny.
Analytik Giovanni Staunovo ze společnosti UBS upozorňuje, že čím déle zůstane Hormuzský průliv uzavřený, tím větší tlak bude na růst cen ropy. Pokud se totiž ropná produkce nebude moci přepravovat na světové trhy, ceny budou muset růst natolik, aby snížily poptávku.
Napětí na energetickém trhu se promítá i do dalších komodit. Například evropské futures na motorovou naftu se během obchodování vyšplhaly nad 170 dolarů za barel. Růst cen energií tak začíná ovlivňovat širší energetický sektor.
Geopolitická situace zůstává velmi napjatá. Konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá již více než týden a zatím nevykazuje známky uklidnění. Do konfliktu se navíc postupně zapojuje více zemí a vojenské operace pokračují.
Prezident Donald Trump uvedl, že krátkodobý růst cen ropy je „velmi malou cenou“, kterou musí svět zaplatit za odstranění íránské jaderné hrozby. Podle jeho slov by ceny ropy mohly opět klesnout, jakmile bude tato hrozba odstraněna.
Napětí v regionu se však spíše zvyšuje. Írán nedávno jmenoval nového nejvyššího vůdce, syna zesnulého ajatolláha Alího Chameneího. Íránské Revoluční gardy zároveň deklarovaly loajalitu novému vedení.
Spojené státy mezitím přijaly další bezpečnostní opatření. Americké ministerstvo zahraničí například vyzvalo své zaměstnance a diplomaty v Saúdské Arábii, aby opustili zemi kvůli bezpečnostním rizikům.
Energetické společnosti zároveň podnikají neobvyklé kroky, aby udržely tok ropy na globální trh. Společnost Saudi Aramco například nabídla ropu k okamžité dodávce prostřednictvím několika mimořádných tendrů. Některé dodávky pocházejí dokonce ze supertankerů kotvících poblíž Tchaj-wanu.
Tyto kroky jsou neobvyklé, protože společnost Saudi Aramco běžně prodává ropu především prostřednictvím dlouhodobých kontraktů. Mimořádné prodeje naznačují, že producenti se snaží zmírnit napětí na trhu.
Dalším signálem mimořádné situace je i pohyb některých tankerů. Jeden ropný tanker údajně proplul Hormuzským průlivem s vypnutým satelitním signálem, což je velmi neobvyklý krok. Většina lodních společností se však stále zdráhá tuto oblast využívat.
Rostoucí ceny energií již začínají ovlivňovat ekonomiku v různých zemích. V Číně například vláda nařídila největším rafinériím pozastavit export benzínu a nafty, aby zajistila dostatečné domácí zásoby.
Jižní Korea zvažuje zavedení cenového stropu na ropu, což by bylo poprvé za více než třicet let. Ve Spojených státech mezitím ceny benzínu vyskočily na nejvyšší úroveň od roku 2024.
Růst cen energií představuje také politickou výzvu. Vyšší ceny benzínu mohou ovlivnit domácnosti i podniky a mohou se stát důležitým tématem před letošními volbami do amerického Kongresu.
Finanční trhy proto pozorně sledují další vývoj konfliktu i reakce vlád. Mezi diskutovanými opatřeními je například koordinované uvolnění strategických ropných rezerv největších ekonomik světa.
