Ceny ropy ve čtvrtek mírně vzrostly, ale celkový sentiment na trhu zůstává opatrný. Trh se zotavil jen nepatrně poté, co oba hlavní ropné benchmarky – Brent i West Texas Intermediate – ve středu ztratily více než dvě procenta. Investoři tak stále vyhodnocují dva vzájemně protichůdné faktory: na jedné straně robustní pokles amerických zásob ropy, na straně druhé rostoucí obavy, že úsilí Spojených států o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou může v budoucnu přidat na trh další dodávky, a tím zatlačit ceny dolů.
Futures na ropu Brent se ve čtvrtek obchodovaly na úrovni okolo 63,72 USD za barel, což znamenalo růst o 20 centů, respektive 0,31 %. Americká WTI si připsala 22 centů a vzrostla na 59,66 USD za barel. Oba benchmarky tak vykázaly mírné zotavení po středečním poklesu o 2,1 %, který následoval po zprávě agentury Reuters. Podle ní Spojené státy údajně vyzvaly Ukrajinu, aby zvážila návrh dohody, která by zahrnovala územní ústupky a omezení některých zbrojních kapacit výměnou za ukončení konfliktu.
Tato informace vyvolala rozsáhlou debatu mezi obchodníky s ropou, protože potencionální konec války mezi Ruskem a Ukrajinou by mohl vést ke zmírnění sankcí vůči Moskvě. Uvolnění sankčního režimu by umožnilo vrátit na trh větší objemy ruské ropy, které jsou nyní omezené – a to v době, kdy globální nabídka ropy již tak výrazně převyšuje poptávku. Kromě rostoucí produkce klíčových producentů se totiž na tankerech kumulují zásoby, které čekají na možnost výhodnějšího prodeje. Kombinace rostoucí produkce a potenciálního návratu dalších barelů na trh tak přirozeně omezuje prostor pro cenový růst.
Analytici ING upozornili, že samotný návrh dohody Ukrajina pravděpodobně nepodpoří, protože by jej mohla vnímat jako jednostrannou výhodu pro Rusko. Nicméně samotná snaha Spojených států pracovat na mírovém rámci podle nich snižuje pravděpodobnost dalších přísnějších sankcí vůči Rusku. Současně také vyvolává otázky, jak intenzivně budou Spojené státy i jejich spojenci prosazovat již platná omezení. Pro obchodníky to znamená zvýšenou míru nejistoty ohledně budoucího vývoje sankční politiky a tedy i budoucí nabídky ropy.
Na druhé straně stojí pozitivní zpráva z USA. Tamní Energetická informační správa oznámila, že zásoby ropy v týdnu končícím 14. listopadu klesly o 3,4 milionu barelů, zatímco analytici očekávali pokles o pouhých 603 tisíc barelů. Tento rozdíl podpořil ceny, protože signalizuje, že rafinerie zvyšují produkci, a to při velmi slušných maržích. Zároveň pokračuje silná exportní poptávka po americké ropě, která tak částečně pomáhá absorbovat globální přebytek nabídky.
Nicméně pozitivní efekt nižších zásob ropy byl oslaben skutečností, že zásoby benzínu a destilátů v USA vzrostly poprvé za více než měsíc. Pro trh je to signál, že spotřeba paliv může zpomalovat, a tedy že poptávková strana globální rovnice nemusí být tak silná, jak se očekávalo. Vyšší zásoby benzínu mohou například znamenat méně jízdy automobilů, slabší poptávku po osobní dopravě nebo změny v sezónní poptávce. Vyšší zásoby destilátů zase naznačují možnost slabší průmyslové aktivity či nižší poptávky v logistice.
Trh se nyní upíná k termínu 21. listopadu, kdy Spojené státy stanovily lhůtu pro ukončení obchodů se společnostmi Rosneft a Lukoil, dvěma největšími ruskými producenty a vývozci ropy. Tyto společnosti byly sankcionovány jako součást širší snahy USA ekonomicky izolovat Rusko a snížit jeho schopnost financovat konflikt na Ukrajině. Termín tak může mít významný dopad na globální ropné toky – obchodníci budou sledovat, zda dojde k dalšímu omezení exportu, nebo zda si Rusko najde nové kanály pro své dodávky.
Situace na trhu je tedy výsledkem složité rovnováhy. Na jedné straně americké zásoby klesají a rafinerie zpracovávají více ropy. Na druhé straně panují obavy z nadměrné nabídky, politického vývoje a možného návratu většího množství ruské ropy na trh. Tyto faktory společně brzdí růst cen a pravděpodobně způsobí, že trh bude v nadcházejících týdnech vysoce citlivý na každou geopolitickou i fundamentální zprávu.
